Výsledky vyhledávání

Platové ohodnocení dentálních hygienistek/stů se odvíjí od formy pracovního úvazku – zda je plný (40hod/týdně) nebo částečný. Často totiž pracují na částečné úvazky u více zubních lékařů během jednoho týdne. Další oblíbenou možností je, že dentální hygienistka/sta své povolání kombinuje a vykonává u zubního lékaře na částečný úvazek zároveň i zubní instrumentářku. Mzda dentální hygienistky/sty v soukromém sektoru nejčastěji obsahuje fixní složku a provize z obratu ordinace. Někdy se přidávají i další benefity jako je motivační složka, stravenky, či příspěvek na penzijní pojištění nebo příspěvek na další vzdělávání. Ve veřejném sektoru jsou dentální hygienstky/sté odměňováni podle platových tabulek, které se řídí nařízením vlády č. 567/2006 Sb., které stanovuje takzvanou zaručenou mzdu podle náročnosti konkrétního zaměstnání. Dentální hygienistka/sta s osvědčením výkonu povolání bez odborného dohledu spadá do 5. skupiny prací, což je 9.a 10. platová třída. Autor textu: Aneta Stryjová, DiS. (vedoucí přípravného výboru prezidia ADH ČR) #AsociaceDH #dentálníhygiena #platovéohodnocení

Uplatnění absolventů oboru na trhu práce: Studijní obor nabízí jedinečnou profesní specializaci - absolvent se uplatní na stomatologických pracovištích nemocnic, klinik a zubních ordinací, a to v rozsahu a na úrovni stanovené pro výkon povolání dentální hygienistky/sty zákonem. Vzhledem k tomu že dentální hygiena je v České republice oborem poměrně mladým (od roku 1996), ale čím dál tím žádanějším, není problém se na trhu práce uplatnit. Dentální hygiensitka/sta může pracovat po boku nejen praktického zubního lékaře, ale i ortodontisty, stomatochirurga či implantologa. Povolání dentální hygienistky/sty je specifické – tj. dentální hygienistka/sta zastane práci zubní instrumentářky (sestry), ale opačně to nelze. Dále se může absolvent tohoto oboru uplatnit ve výzkumu, výrobě, prodeji a propagaci stomatologických materiálů. Nadále se může vzdělávat v rámci celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků v odborných kurzech, popřípadě na odborných stážích pro zdravotnické pracovníky nebo studiem na vysokých školách. Jazyková vybavenost umožňuje absolventům oboru vycestovat do zahraničí, ať už v rámci EU či mimo ni, a hledat uplatnění na trhu práce i tam. Během studia mají celé tři roky cizí jazyk a skládají z něho i závěrečnou zkoušku. Dentální hygienistka/sta spadá jako zdravotnický pracovník do systému celoživotního vzdělávání (zákon č. 96/2004 Sb.§ 53). Plnění povinnosti celoživotního vzdělávání se prokazuje na základě kreditního systému. Získání stanoveného počtu kreditů je podmínkou pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Celoživotním vzděláváním se rozumí průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky. Autor textu: Aneta Stryjová, DiS. (vedoucí přípravného výboru prezidia ADH ČR) #asociaceDH #dentálníhygiena #hygienistka #vzdělání

Dentální hygiena u dětí má svá specifika s ohledem na věk. Na čištění prvních zoubků je nejvhodnější tzv. prsťáček. S prořezáváním dalších zoubků se postupně přechází na měkké dětské kartáčky. Zhruba do 3-4 let čistí dítěti zoubky rodiče pomocí malých kroužků nebo stíravou metodou. Je třeba myslet také na čištění mezizubních prostorů pomocí zubní nitě nebo tam, kde je dostatečně velký prostor, pomocí mezizubního kartáčku, zejména po kompletním prořezání (resp. poté, co se mezi zuby vytvoří bod kontaktu, tzn. že se zuby dotýkají). Metody čištění a výběr pomůcek je individuální a patří do rukou zubních profesionálů. Do 1 roku čistíme bez pasty, po 1. roce lze pastu používat, ale v minimálním množství /umazat kartáček/ a s nízkým obsahem fluoridů. Po 3 roce by dávka pasty neměla překročit velikost hrášku. Po 4. roce si mohou děti samy čistit zuby, rodiče však dočišťují /hlavně večer/, čistí mezizubí a kontrolují množství pasty. Dětské pasty by se měly používat minimálně do věku 8 let. V období prořezávání stálého chrupu je zvýšené riziko vzniku zubního kazu, rodiče stále dočišťují, zejména mezizubní prostory a prořezávající se zuby pod linií řady ostatních zubů a kontrolují. Lze využít speciální pomůcky na detekci zubního plaku ve formě tablet nebo roztoků, které mají schopnost plak obarvit a tím lépe znázornit místa nedostatečně vyčištěná. Důležité je, aby děti večer po vyčištění před spaním již nepřijímaly žádnou potravu ani sladké nápoje, pouze vodu. Kolem 1. roku by měla proběhnout první návštěva zubního lékaře, další poté pravidelně v půlročních intervalech. S návštěvou ordinace dentální hygienistky se začíná zhruba ve věku 2-3 let a pokračuje se s návštěvami v pravidelných intervalech 3-6 měsíců. Rodiče by neměli zapomínat, že tím nejlepším je jejich vlastní příklad a vzor, který děti rády napodobují. Autor: Lenka Velebilová, DiS., v 4/2018 text aktualizovala Klára Havránková, DiS. #dentálníhygieniska #dentálníhygiena #asociacedh #parodontitida #paradentoza

Proč? Cílem je mechanické odstranění zubního mikrobiálního povlaku = plaku a zbytků potravy z povrchu zubů a z mezizubních prostorů. Tím zabráníme škodlivému účinku bakterií ze zubního plaku a udržujeme si zuby a dásně zdravé. Naopak nedostatečná ústní hygiena prokazatelně vede ke vzniku zubního kazu, onemocnění dásní a následně celého parodontu. Čím? Základní pomůckou pro čištění zubů je zubní kartáček, který by měl splňovat následující požadavky: velikost hlavy /pracovní části/ malá měkká /soft/ vlákna, nikdy ne tvrdá! hustě osazená vlákna rovný zástřih vláken Jak? Existují různé techniky čištění, jejich volba je individuální a provádí ji profesionál v zubní ordinaci. V současnosti je nejčastěji doporučovanou technikou tzv. Bassova modifikovaná technika čištění: Kartáček přiložíme tak, že jeho vlákna směřují v šikmém úhlu /cca 45 °/ k okraji dásní. Na místě provedeme několik jemných, vibračních pohybů, čímž vyčistíme dásňový žlábek. Poté pokračujeme rotačním pohybem doplněným o drobné vibrace směrem ke kousací plošce zubu. Čistíme 2-3 zuby najednou po obou stranách zubního oblouku. Doporučuje se začínat na vnitřních stranách. Po vyčištění vnějších a vnitřních plošek zubů nám zbývají kousací plošky zadních zubů. Ty vyčistíme drobnými vibracemi nebo malými kroužky. Na kartáček nikdy netlačíme. Výměnu provádíme každé 3 měsíce nebo při poškození vláken. Elektrický kartáček Existuje na trhu již od 60. let minulého století a jeho obliba neustále stoupá. Na našem trhu se můžeme setkat s různými typy jejich technologií: rotační, oscilační a sonické. Jejich bezpečnost a účinnost byla prokázána nezávislými a významnými studiemi, které vyhodnotily sonickou technologii jako technologii s nejnižším rizikem poškození zubů a dásní. Jako přínosné lze používání elektr. kartáčku hodnotit u zdravotně handicapovaných. Vždy je důležité, aby uživatel byl správně instruován a odborně monitorován. Mezizubní hygiena Aby ústní hygiena byla opravdu optimální, je nutné vyčistit také mezizubní plošky zubů. K tomu nám běžný kartáček nestačí, a proto je třeba použít pomůcky pro mezizubní hygienu. Zde patří především zubní nit a mezizubní kartáček. Výběr těchto pomůcek je rovněž individuální a proto patří do rukou profesionála v zubní ordinaci, který provede nejen výběr, ale také instruktáž a nácvik správného použití. Obecně platí, že mezizubí je třeba čistit alespoň 1x denně večer nejlépe před čištěním zubů. Mezizubní kartáčky U mezizubních kartáčků je nejdůležitější správná velikost, protože příliš malý kartáček je neúčinný a příliš velký může působit traumaticky. Rozlišujeme také různé tvary i měkkost a délku vláken. Mezizubní kartáčky s výhodou používáme hlavně v zadních úsecích chrupu. Speciální mezizubní kartáčky, které mají vnitřní drátek potažený plastem, se používají na čištění mezizubí u implantátů. Do mezizubního prostoru kartáček zavádíme pod šikmým úhlem. Po zavedení srovnáme do vodorovné polohy a provedeme čištění pomocí několika jemných pohybů vpřed a vzad. Kartáček používáme jak z vnější, tak z vnitřní strany. V průběhu čištění oplachujeme vodou. Zubní nit Na použití zubní nitě existují dvě metody: Metoda cívky, kdy namotáme zhruba 50 cm vlákna na prostředníky obou rukou tak, aby vlákno zůstalo napnuté při dotyku palců. Následně uchopíme nit mezi palce a ukazováky ve vzdálenosti cca 2mm a pilovitými pohyby opatrně zavádíme přes bod kontaktu až do poddásňového prostoru. Napnutou nití „obejmeme“ zub a pohybem vzhůru a dolů stíráme plak z postranní plošky. Totéž provedeme u sousedního zubu a poté vlákno pilovitými pohyby vyjmeme. Použitý úsek nitě se obtočí kolem pravého prostředníku a stejná část se odmotá z levého. Ukazováky a palce používáme různě dle potřeby čištěného prostoru. Metoda smyčky spočívá v tom, že odmotáme 25-30 cm vlákna, oba konce spojíme uzlem, čímž vznikne smyčka, kterou kolem prstů neomotáváme, ale pouze uchopíme mezi palce a ukazováky a dále postupujeme stejně jako v předchozím případě. Nesprávné použití zubní nitě může působit traumaticky. Chemické prostředky ústní hygieny Zubní pasty, zubní gely a ústní vody patří mezi oblíbené doplňky ústní hygieny. Jejich použití však není nezbytné, protože základem ústní hygieny je odstraňování zubního plaku mechanicky pomocí kartáčku a mezizubních pomůcek. Zubní pasty - jsou účinným a nejrozšířenějším chemickým pomocníkem při každodenní ústní hygieně. Jejich účinek může být kosmetický, terapeutický a farmakologický. Ústní vody - jako doplňky ústní hygieny ve formě roztoků lze v souvislosti s obsahem účinných látek rozdělit na antimikrobiální, fluoridové, adstringentní a kosmetické. O jejich používání je nejlépe poradit se se zubním profesionálem. Speciální pomůcky ústní hygieny Speciální kartáčky, mezizubní kartáčky a zubní nitě na implantáty, můstky a rovnátka Solo - jednosvazkový kartáček Speciální zubní kartáčky na čištění snímacích zubních náhrad Ústní irigátory Na závěr lze dodat, že na trhu existuje nepřeberné množství prostředků a pomůcek pro ústní hygienu, informujte se při pravidelných návštěvách ordinace dentální hygieny. V každém případě platí, že správná ústní hygiena doma v kombinaci s pravidelnou profesionální hygienou a pravidelnými prohlídkami u stomatologa je jediná správná cesta k orálnímu zdraví. Výsledky pravidelných návštěv u DH Záněty dásní se léčí a počínající parodontóza se zastavuje. U středního či pokročilého stádia parodontózy se zabrání zhoršování onemocnění, prohlubování parodontálních kapes, eliminují se zánětlivé procesy a udrží se stav současný. Zachráněné zuby mohou vydržet po celý život. Pravidelná profesionální zubní hygiena a správná ústní hygiena v každodenní domácí péči jsou nezbytné pro úspěch veškeré stomatologické péče. V neposlední řadě je třeba zmínit pozitivní vliv na celkové zdraví. Je vědeckými výzkumy prokázáno, že přítomnost škodlivých bakterií v dutině ústní a zánětlivé procesy probíhající v ústech mají přímou souvislost se vznikem některých celkových onemocnění nebo průběh těchto onemocnění zhoršují /srdečně-cévní choroby, chronická respirační onemocnění, cukrovka, osteoporóza, předčasné porody/. Z toho jednoznačně vyplývá, že pečujeme-li o své zuby, přispíváme tím pozitivně i k celkovému zdraví. Text zpracovala: Lenka Velebilová, DiS., bývalá členka prezidia ADH ČR, nyní revizorka ADH ČR Videa poskytla: Bc. Jana Smažíková, člen přípravného výboru prezidia ADH ČR #asociacedh #dentálníhygiena #prevencekazu #dentálníhygienistka

1) Vstupní vyšetření Začíná se vstupním vyšetřením parodontu /závěsný aparát kolem zubů/, kdy se pomocí tzv. probingu /sondování/ měří hloubka prostoru mezi zubem a dásní kalibrovanou sondou. Je-li tento prostor hlubší než 3 mm, mluvíme o parodontálním chobotu nebo kapse /pockets/ a jedná se o paradontózu /patrné též na rtg snímku/. Parodontální kapsy /choboty/ jsou plné škodlivých bakterií, které způsobují poškození závěsného aparátu a ztrátu kosti, ve které jsou zuby ukotveny. Dále se sledují projevy krvácivosti dásní, které svědčí o probíhajícím zánětu dásní a další patologie. Zjišťuje se přítomnost a množství škodlivých povlaků a hodnotí se stav ústní hygieny. Po zhodnocení stavu se vytvoří hygienický plán a pacient je podrobně informován. Hygienický léčebný plán může být sestaven s potřebou více než 1 ošetření v závislosti na stavu a stupni onemocnění. Např. v případě parodontózy základní ošetření nestačí, provádí se hloubkové čištění většinou ve více návštěvách a v lokální anestezii, kterou aplikuje lékař. 2) Profesionální čištění zubů Následuje profesionální čištění, při kterém se odstraňují všechny škodlivé povlaky z povrchu zubů a poddásněvého prostoru do hloubky 3mm v případě preventivního čištění a pod 3 mm v případě hloubkového čištění. Ošetření probíhá pomocí ručních nástrojů tzv. Gracyho kyret a scalerů, někdy v kombinaci s ultrazvukovými přístroji. Dalšími přístroji, se kterými je možné se setkat v ordinaci DH je Vector /podobný ultrazvuku/ nebo pískovač /Air-flow/. Poté se vyčistí a vyleští povrch zubů rotačními kartáčky a kalíšky v kombinaci s čistícími a leštícími pastami. Ošetření by mělo být nebolestivé. Někdy se provádí /u dětí téměř vždy/ tzv. fluoridová prevence - aplikují se různé pasty a laky se zvýšeným obsahem fluoridů ke zvýšení odolnosti zubní skloviny vůči zubního kazu. 3) Instruktáž Nedílnou součástí návštěvy DH je individuální volba a instruktáž techniky čištění, mezizubních pomůcek, popř. výběr dalších pomůcek pro domácí péči. 4) Recall Po ukončení počáteční hygienické fáze pacient přechází do fáze udržovací = systém pravidelných návštěv. tzv recall. Interval návštěv se stanovuje individuálně. Dle odborných ustanovení by měl každý absolvovat dentální hygienu 1x za 6 měsíců, stejně tak jako preventivní prohlídku u stomatologa. Spolupráce stomatologa a DH je neodlučitelná. Estetika v ordinace dentální hygieny Bělení zubů DH má oprávnění provádět profesionální bělení zubů. Jde o složitý chemický proces, při kterém se vlivem účinné látky /peroxid vodíku nebo karbamid peroxid/ zuby zesvětlují. Je možno zvolit různé způsoby bělení buď doma /domácí bělení/ nebo v ordinaci /ordinační bělení / nebo lze oba způsoby kombinovat /ordinační bělení s domácí návazností/. O způsobu bělení se rozhoduje individuálně. V každém případě před zahájením bělení je nutné mít vyjádření ošetřujícího stomatologa, který zhodnotí stav, vyloučí možné kontraindikace a rizika a bělení doporučí. Základním předpokladem jsou zdravé zuby a zdravé dásně! Aplikace šperků Na přání pacienta může DH aplikovat na zub ozdobný malý šperk či kamínek. Autor textu: Lenka Velebilová, DiS. #Dentálníhygiena #dentálníhygienistka #ošetřeníparodintu #asociacedh #prevencekazu #bělenízubů

Dentální hygienistka je nelékařský zdravotnický pracovník s odbornou způsobilostí k výkonu dentální hygieny. Tato způsobilost se získává absolvováním tříletého studia vyšší odborné školy nebo vysoké školy bakalářského studia. Po ukončení studia obdrží každý absolvent diplom o ukončení studia. Doklady o dosaženém vzdělání by měly být umístěny v ordinaci na viditelném místě nebo na požádání předloženy, aby každý pacient měl jistotu, že je ošetřován patřičně kvalifikovaným pracovníkem. Obor dentální hygieny je zahrnut do systému celoživotního vzdělávání. Což znamená, že dentální hygienistka/sta po ukončení studia a po celou dobu své praxe prohlubuje své odborné znalosti a dovednosti, zúčastňuje se odborných školení, praktických kurzů a teoretických seminářů. Dentální hygienistka/sta (dále jen DH) úzce spolupracuje se zubním lékařem a ostatními členy dentálního týmu. Pracuje samostatně v zubní ordinaci u stomatologického křesla. DH poskytuje preventivní, terapeutické a vzdělávací služby v oboru dentální hygieny zaměřené na orální zdraví obyvatel. Dentální hygiena je dynamicky se vyvíjející nelékařský obor, který vznikl v roce 1913 v USA. V ČR se rozvíjí od roku 1996, kdy byla otevřena první škola pro dentální hygienistky v Praze. Návštěvu dentální hygienistky indikuje zubní lékař v souladu s diagnózou a léčebným plánem plánem pacienta. Jeho nedílnou součástí je tzv. hygienická fáze = návštěva DH. Po ukončení počáteční hygienické fáze přechází pacient do fáze udržovací. Jedná se o systém pravidelných preventivních návštěv tzv. recall, nejčastěji 1x za 6 měsíců. Proč je návštěva DH důležitá? Na povrchu zubů dochází k tvorbě a usazování různých druhů povlaků: zubní mikrobiální povlak zvaný plak jeho zmineralizovaná forma - zubní kámen pigmenty z barevných nápojů, potravy nebo tabáku Dlouhodobá přítomnost škodlivého plaku a zubního kamene se významně podílí na vzniku zubního kazu a je hlavní příčinou vzniku zánětu dásní (nejčastější onemocnění v lidské populaci). Chronický zánět dásní vede ke vzniku parodontitidy (laiky označována jako paradentóza). Jak zubní kaz, tak parodontitida vedou v konečném stadiu ke ztrátě zubů. Z toho vyplývá, že se nejedná o primárně dědičná onemocnění, jak se lidé často mylně domnívají, nýbrž o onemocnění způsobená bakteriemi. Známe příčinu a známe také cestu, jak těmto onemocněním předcházet nebo zastavit jejich průběh. Tou cestou je pravidelná profesionální zubní hygiena a správná ústní hygiena v domácí péči, s cílem odstraňovat škodlivé povlaky. DH je skutečným přítelem pro váš chrup, vyčistí vaše zuby tak, že to opravdu poznáte, a pomůže Vám zorientovat se na trhu pomůcek ústní hygieny. Kdy začít? Nejlépe v dětském věku, a to od chvíle, kdy je dítě schopno spolupráce (od 3 – 4 let). Jak poznáme sami, že máme onemocnění dásní? dásně jsou na pohled oteklé, zarudlé, citlivé na dotyk objeví se krvácení dásní při čištění dochází k ústupu dásní a odhalování zubních krčků my nebo naše okolí cítí zápach z úst Autor: Lenka Velebilová, DiS., v 4/2018 text aktualizovala Klára Havránková, DiS. #dentálníhygieniska #dentálníhygiena #asociacedh #parodontitida #paradentoza

Vyhláška č. 55/2011 Sb. Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků § 16 DENTÁLNÍ HYGIENISTKA Dentální hygienistka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může a) vychovávat a instruovat pacienty k pravidelné a systematické preventivní péči o ústní hygienu, b) stanovit úroveň individuální hygieny, provádět nácvik postupů a technik ústní hygieny a kontrolovat jejich účinnost, c) provádět kolektivní zdravotně-výchovnou činnost zaměřenou na prevenci zubního kazu, parodontopatií, ortodontických anomálií a na racionální výživu, d) provádět ve spolupráci se zubním lékařem výzkum v oblasti zubního lékařství, zvláště pak v oblasti dentální hygieny. Dentální hygienistka bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a individuálním léčebným postupem stanoveným zubním lékařem může provádět profylaxi onemocnění ústní dutiny včetně odhalení časných patologických změn a prevence jejich zhoršování. Přitom zejména může a) provádět vstupní a kontrolní vyšetření ústní dutiny včetně získání anamnézy, zhodnocení stavu parodontu a měkkých tkání, orientačního zhodnocení stavu chrupu a jeho kazivosti, b) provádět otisky chrupu, c) odstraňovat zubní plak a kámen z mezizubních a supragingiválních prostorů, leštit povrch zubů profylaktickými materiály, d) odstraňovat subgingivální zubní kámen v rámci nechirurgické léčby, e) provádět ošetření citlivého dentinu a aplikaci profylaktických materiálů, jako jsou fluoridové roztoky, f) provádět odstraňování retenčních míst plaku a povrchové úpravy výplní, g) provádět odborné čištění zubů, bělení a obdobné estetické úpravy, h) stanovit individuální léčebný plán dentální hygieny a na jeho základě provádět konzervativní nechirurgickou terapii, a to iniciální, udržovací a podpůrnou antimikrobiální; individuální léčebný plán dentální hygieny lze stanovit pouze v mezích individuálního léčebného postupu stanoveného zubním lékařem, i) provádět neinvazivní aplikace antiseptických, adstringentních a antibakteriálních léčivých přípravků supragingiválně i do subgingiválních prostor, j) ohlazovat kořeny zubů, k) provádět uzavřenou kyretáž, l) odstraňovat pigmentace profylaktickými materiály i speciálními přístroji, m) zhotovovat studijní modely, n) informovat ošetřujícího zubního lékaře o výsledcích ošetřování pacientů a doporučovat kontrolní vyšetření zubním lékařem nejdéle po 6 měsících. Dentální hygienistka pod odborným dohledem zubního lékaře může a) provádět činnosti zubní instrumentářky podle § 40, b) provádět aplikace povrchové anestézie pro povrchové znecitlivění dásní, c) měnit gumové příslušenství u fixních ortodontických aparátů, d) provádět bělení zubů a obdobné estetické úpravy a doporučení ohledně individuálního domácího bělení zubů. Dentální hygienistka pod přímým vedením zubního lékaře může provádět pečetění fisur. #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #vyhláška55_2011Sb

Vážené členky, vážení členové, vzhledem k tomu, že registrujeme nárůst případů, kdy dochází k zaměstnávání studentů oboru dentální hygiena na pozici dentální hygienistky bez odborné způsobilosti, což je v rozporu s legislativou, rozhodli jsme se touto problematikou zabývat. Ve spolupráci s JUDr. Robertem Falbrem jsme zpracovali stanovisko 2/2021, kde jsou shrnuty veškeré právní aspekty, podmínky a souvislosti. Považovali jsme za důležité, aby s tímto stanoviskem byli seznámeni všichni zubní lékaři, proto jsme požádali o zveřejnění prezidenta ČSK Doc. Romana Šmuclera. S potěšením konstatujeme, že Česká stomatologická komora vyhověla naší žádosti a v tištěné verzi časopisu LKS 2/22 zveřejnila článek o problematice práce studentů v zubních ordinacích. Tento článek bude zároveň zveřejněn na webu LKS www.lks-casopis.cz [1] (od 21. 2. 2022), kde k němu také bude k dispozici PDF s plným zněním dokumentu ADH ČR: Stanovisko 2/2021 ve věci odborné praxe studentů. Stanovisko jsme dále rozeslali všem školám pro DH. Plné znění stanoviska naleznete zde v příloze. S pozdravem Prezidium ADH ČR #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #student #odbornápraxe

#AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #stanovisko #preventistky