Letos na podzim jsme připravili nový formát konference NEXT GENERATION 2026 s podtitulem „Hygienistky hygienistkám". Konference se bude konat v sobotu 10. 10. 2026 v Praze v hotelu Clarion a je určena pro studenty, absolventy i všechny dentální hygienistky, které mají chuť se stále vzdělávat. Registrace bude spuštěna 14. 9. 2026. Odborný program bude zahrnovat teoretický blok i praktické workshopy – část programu bude připravena zvlášť pro studenty, část zvlášť pro zkušené hygienistky a část bude společná pro obě skupiny. Cílem konference je sdílení zkušeností a propojení mladé generace se zkušenými hygienistkami. Proto jsme zařadili také posterovou sekci, do které se mohou přihlásit všichni zájemci. Pojďme se navzájem inspirovat a posunout obor dál. Poster - co to je a proč mají na konferencích své místo Poster je stručná, vizuálně zajímavě zpracovaná prezentace odborného tématu, která umožňuje představit výsledky práce, kazuistiku nebo praktickou zkušenost. Posterová sekce patří k běžné součásti mezinárodních odborných konferencí a je uznávaným způsobem, jak prezentovat odbornou práci vedle klasických přednášek. I na naší konferenci proto letos otevíráme prostor právě pro postery, a rádi bychom, aby se do něj zapojilo co nejvíce z Vás! Jaký má poster význam a proč se zapojit Posterová sekce je příležitost, jak svou práci nebo zkušenost ukázat širšímu odbornému publiku, aniž byste museli stát na pódiu. Autoři posterů mají navíc jedinečnou možnost mluvit se zájemci osobně, u svého posteru, v klidnější a méně formální atmosféře, než jakou nabízí přednáškový sál. Zapojení se vyplatí hned z několika důvodů: je to cesta, jak si rozšířit odborný přehled i profesní kontakty. Vzniká příležitost, jak získat zpětnou vazbu na vlastní práci od kolegyň a kolegů z oboru, a jak se stát viditelnou součástí odborné komunity. Nejzajímavější postery navíc čeká zveřejnění v magazínu DH Spectrum a ocenění přímo na konferenci. Jaká témata lze zpracovat Poster může vycházet z velmi různorodých zdrojů a nemusí jít nutně o rozsáhlé téma. Vhodným podkladem jsou především: • výstupy z absolventských a bakalářských prací – shrnutí cílů, metodiky a hlavních zjištění, • kazuistiky z praxe – zajímavý nebo poučný případ ošetření, který může inspirovat kolegyně a kolegy, • praktické tipy z ordinace – postupy, pomůcky nebo přístupy, které se v každodenní praxi osvědčily, shrnutí aktuálních poznatků k určitému tématu (např. novinky v mezizubní hygieně, MIH, domácí bělení) i bez vlastního výzkumu, jako kvalitní rešerše, edukační kampaně a projekty – popis úspěšné preventivní akce pro školy, veřejnost nebo konkrétní skupinu pacientů, včetně výsledků, zpětné vazby, ergonomie a prevence profesních onemocnění, mezioborová spolupráce – příklady spolupráce DH s parodontologem, pediatrem nebo ortodontistou na konkrétním případu, zahraniční zkušenost – stáž nebo pozorování praxe v jiné zemi, nové pomůcky a technologie v praxi – klinická zkušenost s novým produktem nebo digitálním nástrojem. Nezáleží tedy na tom, jestli právě studujete, nebo už máte za sebou roky praxe – poster je otevřený všem. Jak bude posterová sekce na konferenci probíhat Postery budou po celý den umístěny na prezentačních panelech v hlavním foyer, takže si je účastníci budou moct prohlédnout kdykoliv mezi jednotlivými bloky programu. V programu je v době obědové pauzy vyhrazený čas pro posterovou sekci, kdy autoři budou připraveni k prezentaci a diskuzi u svých posterů. Právě v tomto čase vzniká typicky nejživější odborná debata: zájemci se ptají, autoři vysvětlují svůj přístup a výsledky, a z krátkých rozhovorů se často rodí podnětná diskuze, sdílení zkušeností i navázání nových profesních kontaktů. Jak poster přihlásit V příloze níže najdete pravidla pro tvorbu posteru a šablonu v Canvě, do které stačí doplnit vlastní obsah – nemusíte tedy řešit grafické zpracování. V aplikaci Canva je potřeba se přihlásit, placený přístup ale nepotřebujete - stačí využít sdílenou šablonu. Můžete použít vlastní rozmístění prvků, ale dodržte všechny požadované části, hlavičku a patičku dokumentu. Nezapomeňte, že velikost posteru bude A0. Důležité informace: • Uzávěrka přihlášení posterů: 20. 9. 2026. • Tisk posterů zajišťuje ADH ČR. • Ze všech zaslaných posterů vybere odborná komise 20 nejzajímavějších. • V závěru konference budou vyhlášeni a oceněni 3 nejlepší autoři. • Vybrané postery budou otištěny v magazínu DH Spectrum. Ceny pro vítěze věnuje sponzor posterové sekce, společnost Philips Sonicare. Těšíme se na Vaše postery i na živou diskuzi na konferenci! #Asociacedh #poster #nextgeneration #projektadh #vzdelavani #adhcr #philips #sdílení #inspirace #studentdh

Uznávání kvalifikací získaných mimo členské státy EU Pokyny pro podání žádosti o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo povolání jiného odborného pracovníka na území ČR naleznete na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR. Proces se skládá z několika kroků: 1 vyplnit žádost v aplikaci EZP a uložit ji 2 stáhnout žádost pro tisk 3 vytisknout žádost z formátu PDF a podepsat 4 uhradit správní poplatek – nalepením kolkové známky (je-li požadována) na vytištěnou žádost nebo bankovním převodem 5 zaslat kompletní žádost, včetně požadovaných příloh na adresu uvedenou v žádosti Podání žádosti je zpoplatněno správním poplatkem ve výši 500,- Kč. Jedním ze způsobů úhrady je podání okolkované žádosti (kolková známka lze zakoupit na pobočkách České pošty) nebo je možné dle zákona o správních poplatcích platbu provést na účet Ministerstva zdravotnictví. Bankovní poplatky s tím spojené hradí žadatel. Na účet musí být připsána přesná částka nebo částka jakkoli vyšší. Pokud by byla připsána částka nižší, správní poplatek by uhrazen nebyl a rozhodnutí by nebylo vydáno. Odhadnout správnou částku je věcí žadatele. Doplatek na správnou výši je samozřejmě možný, ale jsou to další poplatky k tíži žadatele. Bližší informace včetně potřebných formulářů naleznete na stránkách: https://www.mzcr.cz/category/osetrovatelstvi-a-nelekarska-povolani/priznavani-a-uznavani-kvalifikaci/uznavani-kvalifikaci-ziskanych-mimo-clenske-staty-eu/ #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #uznáníkvalifikací

Nesprávná starost o ústní dutinu může vést k nahromadění mikrobiálního povlaku a rozvoji gingivitidy – zánětu dásní, který když se neléčí, přechází do parodontitidy tedy nevratné ztrátě závěsného aparátu zubu. Nedávné důkazy naznačují, že parodontitida může být spojena s onemocněním srdce, cukrovkou a dalšími celkovými onemocněními. Ústa jako brána do našeho těla – co víte o souvislostech Jaká je souvislost mezi ústním zdravím a vaším srdcem? Vědecké studie ukazují, že zánětlivé onemocnění v ústech a bakterie spojené s parodontitidou mohou být spojeny s rozvojem srdečních onemocnění. Riziko spočívá v tom, že škodlivé ústní bakterie mohou vstoupit do krevního oběhu a podporovat rozvoj tukových deposit (aterosklerotických plátů) v cévách srdce. Dále se uvádí, že zánětlivé proteiny mohou vstoupit do krevního oběhu a mohou stimulovat zánět v cévách. Oba mechanismy naznačují, že tyto stavy mohou vést ke vzniku krevních sraženin a přispět ke vzniku srdečních onemocnění. Jaká je souvislost mezi cukrovkou (diabetes mellitus) a ústním zdravím? Diabetes může ovlivnit vaše zdraví ústní dutiny a vaše ústní zdraví může ovlivnit váš diabetes. Parodontitida zhoršuje hladinu krevního cukru jak u diabetiků, tak u ne diabetiků, a zvyšuje tím riziko vzniku diabetu. Při stávajících zánětlivých onemocněních v ústech (parodontitidě) vede zánět zpětně k inzulínové rezistenci. Narušená tvorba inzulínu nebo inzulínová rezistence způsobuje zvýšenou hladinu krevního cukru,a tím vzniká začarovaný kruh. Pokud se zvýší hodnota krevního cukru, imunitní systém prudce reaguje na toxiny, které uvolňují bakterie v zubním povlaku zejména v oblasti okraje dásně. Důsledkem toho je, že zánět dásně se rozvíjí rychleji a má závažnější průběh. Diabetes se zhoršuje a vzniká zmíněný bludný kruh. Obě onemocnění se souběžně zhoršují. Parodontitida tak zvyšuje riziko vzniku dalších celkových onemocnění, které jsou původně důsledkem diabetu. Účinná léčba parodontitidy může zlepšit a usnadnit nastavení hladiny krevního cukru u diabetiků s diabetem typu 2. Jaká je souvislost mezi komplikacemi v těhotenství a ústním zdravím? Současné důkazy podporují názor, že mikroorganismy dutiny ústní a jejich produkty pronikají do krevního oběhu a dostávají se přímo do prostředí plodu, kde způsobují zánětlivé a imunitní reakce ovlivňující vyvíjející se plod. Tyto bakterie mohou krevním oběhem cirkulovat také do jater, kde vytvářejí zánětlivé látky, které se následně šíří k vyvíjejícímu se plodu. V klinických studiích je s přítomností parodontitidy u matky spojována nízká hmotnost plodu, předčasný porod a preeklampsie. Existují nové důkazy o souvislostech mezi onemocněním parodontu a chronickým obstrukčním onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním ledvin, revmatoidní artritidou, kognitivními poruchami, obezitou, metabolickým syndromem a některými druhy rakoviny. #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #prevencezdraví #dentálníhygiena

Během prodělávané nemoci často klesá naše motivace starat se důkladně o své zuby. Nedostatečná ústní hygiena může dokonce prodloužit dobu zotavování nebo zapříčinit vznik jiných onemocnění jako jsou zubní kaz nebo zánět dásní. Proto je tak důležité ani v těchto chvílích nepolevit a čisti si zuby minimálně 2x denně, a to včetně mezizubních prostor. Kartáček může být v nejkrajnějším případě zdrojem infekce. Pokud není dobře skladován, může jeho povrch nahrávat růstu některých nebezpečných bakterií. Ty se pak mohou drobnými oděrkami na sliznici úst dostávat do krevního oběhu. Naopak správné skladování a péče o kartáček zajistí, že se nestane zdrojem infekce. Jak se o kartáček starat? Kartáček nám v ideálním případě vydrží 2-3 měsíce při čištění zubů 2x denně. Po této době se vlákna používáním opotřebují (roztřepí), čímž se sníží schopnost zubního kartáčku odstranit plak stejně dobře a rychle, jako když byl nový. Připomenout nám výměnu zubního kartáčku za nový může např. změna ročního období. Jasným signálem pro dřívější výměnu zubního kartáčku je ale nemoc. Bakterie, kterých je během infekční nemoci v ústech mnohem větší množství, se drží ve vláknech kartáčku a je proto potřebné buď kartáček vyměnit, anebo ho alespoň vydezinfikovat. Mohou žít bacily v našem kartáčku? Ano samozřejmě mohou, ale jen pár hodin a možná v extrémních případech pár dní. Vlhké prostředí právě opláchnutého kartáčku jim rozhodně svědčí. I když lidé často schovávají zubní kartáček do skříňky nad umyvadlem nebo jej překrývají plastovou krytkou, před bakteriemi v koupelně jej neuchrání. Tento způsob je dokonce kontraproduktivní, protože v uzavřeném prostoru neproudí vzduch. Kartáček by se měl po použití vždy důkladně promýt čistou vodou a nechat vlákna kartáčku dobře proschnout. Ve vlhku se totiž snáze množí bakterie a plísně. Proto se doporučuje ukládat kartáček ve svislé poloze spíše na otevřeném místě, kde k němu může proniknout vzduch. Do pouzdra patří kartáček až po tom, co je suchý. Kartáčky, které mají na svém povrchu nejrůznější záhyby, prolisy a útvary, mohou být útočištěm pro více bakterií než kartáčky s hladkým povrchem. Pokud by toto někomu nestačilo, má další možnosti. Můžete kartáček ponořit na několik minut do vroucí vody nebo do antibakteriální ústní vody. Dezinfekční a protiplísňové vlastnosti má v domácích podmínkách také peroxid vodíku nebo ocet. Přidejte do sklenice s vodou dvě lžíce octa a kartáček do ní namočte. Nechte ho tam několik sekund, poté ho vyndejte a důkladně vymyjte vodou a nechte uschnout. V současné době jsou na trhu moderní zařízení tzv. sanitizéry. Jedná se o doplněk, do kterého po čištění umístíte náhradní hlavice elektrického kartáčku nebo samotný manuální kartáček. UV-C lampa v dezinfekčním boxu vyzařuje krátkovlnné ultrafialové záření, které narušuje buněčné struktury mikroorganismů, a tím je ničí. Výměnná hlavice elektrického kartáčku nabízí spoustu míst, kde se mohou bakterie ukrývat. Jde zejména o vnitřní prostor duté hlavice, kam se snadno dostane zubní pasta smíchaná se slinou. Zkuste si oddělit svoji hlavici od těla elektrického kartáčku a můžete být nemile překvapeni, co za nečistoty objevíte. Ale i zde platí, že tím nejlepším, co můžete udělat, je kartáček důkladně omýt a nechat dokonale vyschnout. Bakterie v ústech vytvářejí specifickou mikroflóru, jejíž složení se u každého člověka trochu liší, přesto není potřeba skladovat kartáčky členů domácnosti separátně. Významný přenos bakterií z kartáčku na kartáček nehrozí a u zdravých jedinců se není čeho obávat. Jiná situace nastává, pokud některý člen domácnosti onemocní nebo má sníženou imunitu. Pokud se choroba přenáší kapénkovou infekcí, pak je nanejvýš vhodné oddělit kartáček nemocného od ostatních přinejmenším na dobu trvání choroby. Během nemoci bývá jazyk povleklý, proto se můžeme zaměřit na jeho očistu. Jemně si několika tahy kartáčkem čistěte jazyk od kořenu až ke špičce jazyku. Odstranit snadno a rychle bakterie a povlak z povrchu jazyka mohou speciální škrabky na jazyk, které jsou tvarovány tak, aby minimalizovaly dávivý reflex. V průběhu nemoci nás také může potrápit zvracení, po kterém je sklovina zubů změklá, naleptaná kyselými žaludečními šťávami. Z toho důvodu odborníci doporučují po zvracení minimálně 30 min s čištěním počkat a propláchnout si ústa pouze čistou vodou nebo ústní vodou. Při okamžitém čištění po zvracení si můžete způsobit nevratná erozivně abrazivní poškození povrchu zubů. Často je kariézní postižení mléčných zubů odůvodňováno opakovaným podáváním antibiotik v dětského věku. Není to ale antibiotikum jako účinná látka, ale forma, v jaké je lék podáván. Problematická mohou být různá další léčiva (antitusika, analgetika, antihistaminika), která jsou dětem podávána v podobě sladkých sirupů, aby jejich užívání bylo pro dítě přijatelné. Častý příjem takové lékové formy může být důvodem zvýšeného výskytu kazu raného dětského věku tzv. early childhood caries (ECC). Proto by při opakovaném či dlouhodobém užívání těchto léků měli rodiče obzvlášť pečlivě dohlédnout na dodržování důsledné hygieny dutiny ústní. U dospělých mohou být příkladem lékových forem s obsahem cukru, a tudíž potenciálně zvyšujících riziko zubního kazu, žvýkací tablety (např. antacida), pastilky nebo homeopatika. Doporučuje se, aby při požití lékových forem obsahujících sacharidy, byla ústa vypláchnuta čistou vodou nebo ústní vodou, která pomůže k neutralizaci pH a odplavení cukrů z povrchu zubů. Ve většině běžných kosmetických zubních past a ústních vod se nachází mentol, který výrazně snižuje vstřebávání homeopatik sliznicí dutiny ústní. Pokud se léčíte homeopatiky, vybírejte si speciální „homeopatické“ pasty, které nabízí šetrnou péči o zuby bez přídavků SLS, chemických pěnidel, umělých parfemací a příchutí. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #zdraví #jakpečovatokartáček

Vybrali jsme pro vás ty „nejzaručenější“ domácí metody bělení zubů, které kolují po internetu. Ty mohou pomoci změnit barvu vašich zubů, ale také nenávratně poškodit zubní sklovinu. Prvním příznakem poškození zubní skloviny jsou zuby citlivé na různé podněty. Zuby jsou následně méně odolné a tím pádem i náchylnější k jiným poškozením, včetně napadení zubním kazem. Narušení a postupné ubývání zubní skloviny trápí stále více lidí a týká se všech věkových kategorií. 1. Citron nebo ocet Citrón smíchaný se sodou vám jistě zuby vybělí, jedná se totiž o kyselinu, ale to je bohužel jen polovina pravdy. Tato metoda je pro zubní sklovinu velmi nebezpečná. Kyselý citron (stejně tak jako třeba ocet) naleptává a doslova rozpouští povrch zubu. Krystalky jedlé sody působí jako abrazivum a již chemicky narušený povrch zubu škrábou a odírají pryč. Obecně působení kyselin na zuby způsobuje odvápnění zubů, které se stávají pórovitými, křehkými a snadně napadnutelnými, nejčastěji bakteriemi zubního plaku, které způsobují zubní kaz. 2. Jedlá soda (prášek do pečiva) Další často prezentovaný způsob bělení je použití kypřícího prášku na pečení. Podobně jako u jedlé sody se doporučuje – smíchejte prášek na pečení, trochu medu a směsí si vyčistěte zuby. Nebo smíchejte si půl čajové lžičky jedlé sody, půl lžičky octa a špetku soli. Potřete si vzniklou pastou zuby a po chvíli smyjte. Z dlouhodobého hlediska je ovšem toto domácí, laické bělení zubů pomocí citrónu a jedlé sody zaručenou metodou, jak o zuby přijít. 3. Banánová slupka nebo jahody „Omyjte několik jahod a rozmačkejte je na kaši a pomocí čistého zubního kartáčku ji v silné vrstvě naneste na zuby. Nechte působit a poté opláchněte.“ I takto může znít „bělící recept“. Dojedli jste banán? Slupku nevyhazujte, masírujte vnitřkem banánové slupky asi pět minut své zuby. Ovoce obsahuje rostlinné enzymy, které mohou pomáhat s odbouráváním a zpětným usazováním vnějších pigmentací zubů z potravy a nápojů. 4. Peroxid z domácí lékárničky V domácnosti ho nejčastěji používáme na vyčištění ran, ale můžete ho smíchat v poměru 1:1 s vodou a vyplachovat s ním ústa po dobu 1 minuty, pak ho vyplivněte. Peroxid, používaný jako ústní voda, má nízkou koncentraci a krátký čas kontaktu se zuby na to, aby je mohl vybělit. Antibakteriální efekt můžeme považovat za výhodu této procedury. 5. Bělící zubní pasty Ani bělícím pastám příliš nevěřte. Můžeme je rozdělit do několika skupin na enzymatické, s 0,1% peroxidem vodíku, s abrazivními částečkami nebo „černé“ pasty s aktivním uhlím. Pasty obsahují látky jako perlit, vápenec nebo silice, které usazeniny ze zubu jemně obrušují, ale nedokážou odbarvit pigmenty, které jsou v zubu samotném usazené. Bělící zubní pasty jsou příhodným prostředkem pro snížení tvorby povrchových skvrn u kuřáků. Za nejšetrnější k tvrdým zubním tkáním můžeme považovat bělící zubní pasty na bázi přírodních enzymů jako je papain, bromelain a actinidin. 6. Bělící pásky Na bázi peroxidu vodíku jako účinnou bělící látkou fungují bělící pásky. Jedná se o volně prodejný kosmetický přípravek a tedy nesmí překročit 0,1% koncentraci peroxidu. Přiloží se na zuby, její okraj se srovná s okrajem dásně a jemně se přitlačí. Dle návodu se nechá působit 30-60 min, následně se proužek odlepí a vyhodí, ústa vypláchnete. Pásky jsou vyráběny v univerzální velikosti, ovšem velikost zubů je individuální. Proto jejich hlavní nevýhodou je netěsná aplikace podél dásně, kdy může dojít k jejímu poleptání bělícím gelem. 7. Bělící pera Obsahují malé množství peroxidu v gelové formě, který se natírá na přední plošky zubů. Výhodou oproti páskám je přesná aplikace, díky které se vyhnete podráždění dásní. Opět koncentrace účinné bělící látky u volně prodejných produktů nesmí přesáhnout 0,1% peroxidu vodíku, což je velmi nízká až neúčinná koncentrace. Nevýhodou je nechtěná konzumace bělící látky, která může způsobit zažívací obtíže. 8. Bělící pudry Při kontaktu s vodou se mění v pěnu a používají se společně s kartáčkem k čistění namísto zubní pasty. Při používání bělícího pudru nikdy na zuby příliš netlačte a používejte měkký zubní kartáček, protože opět fungují na principu abraze, obrušování povrchové vrstvy skloviny. Při dlouhodobém využívání této metody dochází k postupné nenávratné ztrátě zubních tkání mechanickým obrušováním a začíná se objevovat již zmíněná citlivost zubů. 9. Kokosový olej Převalování oleje v ústech oil pulling či tzv. mlgání má údajně zuby detoxikovat a vybělit. Tato indická ájurvédská metoda se používá jako součást denní očistné rutiny, nebo jako extra léčebná metoda, kde se řeší ztráta chuti, bolest v krku, zánětlivé onemocnění v oblasti krku, zánět mandlí, bolesti zubů, zápach z úst atd. Postup je následující – do úst si po vyčištění zubů dáte lžíci kokosového oleje (sezamového, slunečnicového, arašídového, panenského olivového atd.) a v uzavřených ústech převalujete spolu s tvořícími se slinami po dobu patnácti až třiceti minut. Poté se směs vyplivne, je prý plná toxinů a bakterií, které se na olej nabalí. Tato alternativní metoda rozhodně nenahrazuje samotné čištění zubů klasickým zubním kartáčkem a mezizubním kartáčem. 10. Žvýkejte Po jídle si dopřejte žvýkačku bez cukru. Žvýkáním stimulujete produkci sliny, které se okamžitě pustí do zbytků jídla, a navíc také neutralizují kyseliny, které po jídle v ústech vznikají. Prospěje i vašemu dechu. Nežvýkejte však déle než 5 minut, ať nedochází k přetěžování čelistního kloubu. Existuje řada dalších rad a postupů, jak dosáhnout zářivě bílých zubů za pár korun. Avšak sami se můžete přesvědčit o faktu, že ne vždy je dobré ušetřit, obzvláště v případě, kdy se jedná o zdraví. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #bělenízubů

Jak člověk stárne, sklovina u zubů se postupně opotřebovává a ztenčuje, čímž se ještě víc zdůrazní žlutý odstín dentinového jádra. Barva zubů je vrozená a hodně individuální. V krčkové oblasti jsou přirozeně tmavší, na řezací hrance mnohem světlejší. Barvou se liší i jednotlivé zuby. Špičáky bývají přirozeně tmavší ve srovnání s předními řezáky. S určitým zabarvením se narodíme a dál záleží na naší životosprávě. Nažloutlé zuby totiž nevypovídají vždy jen o špatné zubní hygieně. Je třeba si uvědomit, že zuby každodenně přicházejí do kontaktu s barvivy a cukry obsaženými ve stravě, nápojích či sladkostech. Jídla a nápoje, které zuby pokrývají nevzhlednou tmavou barvou (čaj, káva, sójová omáčka, colové nápoje, borůvky, červená řepu a červené víno, dále koření jako je kari a kurkuma), většinou známe. Přední místa na této černé (barevné) listině ovšem suverénně obsadily cigarety, dýmky a žvýkání tabáku. Na zabarvení se také může „podílet“ nadužívání antibakteriálních ústních vod s příměsí chlorhexidinu nebo chromogenní bakterie, které tmavé pigmenty vylučují při svém metabolismu na povrch zubů. Všechny tyto aspekty bez správné péče mohou vytvářet na sklovině tzv. Pigmenty. Tyto pigmentové skvrny jdou ve většině případů z povrchu zubu mechanicky profesionálně vyčistit a v estetické stomatologii existuje již mnoho způsobů, jak se ke své přirozeně hezké barvě zubů vrátit, případně ji zesvětlit. Jednou z nich je šetrná metoda ordinačního pískování zubů tzv. Air Flow. Pokud vám na zubech vznikají tmavé skvrny – pigmentace (diskolorace), které nejdou běžným domácím čištěním odstranit a toužíte po krásném úsměvu, je pískování určené právě vám. Není třeba ihned pomýšlet na klasické bělení zubů jako takové. Technika pískování využívá speciální jemný prášek, který je pod tlakem vody a vzduchu tryskán na zuby, tím je pigment bezbolestně odstraněn a vrátí se původní barva skloviny. Obrázek 1 – povrchové zbarvení zubů před dentální hygienou Obrázek 2 – zuby po dentální hygieně ošetřené metodou pískování Někdy jsou pigmentace důvodem vývojové vady zubu (tetracyklínová antibiotika v dětství, nadužívání fluoridů – fluorosa, horečnatá a infekční onemocnění prodělaná v dětském věku). Tyto pigmentace jsou zabudovány do vnitřní struktury zubu a Air Flow si s nimi poradit nedokáže. Nezoufejte – na řadu přichází profesionální bělení zubů. Principem bělení zubů je, že intenzivní bělící látka (peroxid vodíku nebo karbamid peroxid) proniká povrchem skloviny do zubu a chemicky reaguje s usazenými pigmenty. Výsledkem je „odbarvení“ – rozložení pigmentů do neviditelného spektra pro lidské oko. Bělení pod dohledem odborníka je jedinou bezpečnou metodou, při níž nedochází k poškození zubní skloviny. Nesmíme zapomenout, že se vybělí pouze přirozený zub. Výplně a zubní náhrady (korunky, můstky, protézy) nelze vybělit. Vybělit nepůjde ani zub po čištění kořenových kanálků tzv. mrtvý zub. Profesionální bělení vs. volně prodejné přípravky Výrobky na bělení zubů jsou považovány za kosmetické přípravky. V EU povoluje legislativa maximální koncentraci peroxidu vodíku podávanou z rukou odborníků na 6% (odpovídá 16% karbamid peroxidu). Volně prodejné bělící přípravky drogeriích, lékárnách a e-shopech nesmí obsahovat peroxid vodíku o vyšší koncentraci než 0,1%. Pokud použijeme bezpečný bělící produkt a budeme správně dodržovat postup, bělení bude účinné a bezpečné. Lepších a stabilnějších výsledků bezpochyby dosáhnete profesionálním bělením zubů pod dohledem dentální hygienistky/sty nebo zubního lékaře. Oslabuje bělení zuby? Citlivost zubů je nejčastějším vedlejším účinkem při chemickém bělení zubů. Její intenzita se úměrně zvyšuje s délkou působení a zvyšující se koncentrací konkrétního bělícího gelu. Nemusíte se obávat, tato citlivost je jen přechodná a po ukončení bělícího procesu vymizí. Zvýšená senzitivita zubů se může řešit speciálními přípravky. Pokud je citlivost nesnesitelná, dejte si v bělení pauzu 1–2 dny, než citlivost ustoupí, a potom následně pokračovat. Optické klamy Zkuste si někdy vyfotit zuby ve stínu a následně na přímém slunci nebo s bleskem. Rozhodně budou působit světlejší. Intenzita světla, při kterém bělost zubů posuzujeme hraje klíčovou roli. Zvýraznit bělost zubů pomůže dámám i tmavá rtěnka. Jak hodně bílé zuby mohu mít? Existují individuální rozdíly v tom, jakého stupně bělosti lze dosáhnout. Myslete také na to, že váš idol bílých zubů, herec nebo zpěvák, nemusí mít své přírodní zuby nutně pouze vybělené, ale může mít zuby proteticky upravené tzv. umělými fazetami z keramiky, které jsou stejně bílé jako umyvadlo v koupelně. Aby zuby působily přirozeně, zkuste dosáhnout stejného odstínu, jako je bělmo vašich očí. Každý člověk dosáhne bodu, kdy už se jeho zuby dále bělit nebudou, což znamená, že nehledě na používaný materiál nebo metodu není možné, aby měl každý stejný odstín bílé. U každého také bělení probíhá jiným tempem. Někteří dosáhnout bílých zubů rychleji, někteří pomaleji. Na začátku si vždy stanovte výchozí odstín svých zubů a ideálně udělejte dokumentační fotku. Budete mít s čím srovnávat výsledky vašeho bělícího procesu. Jak vybělení dlouho vydrží? Délka efektu vybělených zubů záleží na individuálních vlastnostech každého z nás, na věku a na stravovacích návycích. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #bělenízubů

Hlavním cílem v léčbě parodontitidy (laicky zvané paradentózy) je odstranění plaku a tvrdého zubního kamene a v něm přítomných škodlivých mikroorganismů z povrchu zubů. Úspěšnost terapie závisí na brzké diagnóze onemocnění, adekvátní léčbě a spolupráci pacienta. Plán léčby probíhá po posouzení klinického stavu, rentgenologického a mikrobiologického nálezu. Iniciální hygienická terapie obsahuje především výběr vhodných pomůcek a instruktáží individuální ústní hygieny, která se v průběhu léčby neustále kontroluje a případně zlepšuje. Během prvních dnů používání mezizubních kartáčků je přítomnost krvácení z mezizubních prostor standardním projevem kvůli kontaktu se zanícenou oteklou tkání. Krvácení při pravidelné každodenní mezizubní péči během několika dní samo odezní. Součástí první fáze je také profesionální dentální hygiena – odstranění naddásňového plaku a zubního kamene. Pacient může sledovat mírný ústup dásně. Nejedná se o úbytek tkáně, ale o opadnutí otoku po zánětu, což je žádoucí reakce. V důsledku tohoto může být zvýšená přechodná senzitivita zubu, kterou umíme řešit pomocí ordinačně nanášených speciálních laků. Nechirurgická terapie parodontitidy neboli hloubkové čištění pod dásní, odborně deep scaling a root planing, se provádí většinou v lokální injekční anestezii etapovitě ve více návštěvách dle rozsahu postižení. Je to nezbytné k tomu, aby došlo k zastavení progrese onemocnění, tedy k zastavení úbytku kosti a prohlubování parodontálních kapes tzv. chobotů (prostoru mezi dásní a kořenem zubu). Po parodontologickém ošetření můžete pociťovat výraznější citlivost zubů na termické podněty způsobené odstraněním nánosů zubního kamene. Odhalený povrch zubu tedy není najednou kryt vrstvou zubního kamene a může proto být přechodně citlivější. Kontrola výsledků hojení tkání, zhodnocení úspěchu nechirurgické konzervativní léčby – dosaženého stavu, se provádí za 12-16 týdnů od posledního hloubkového čištění. Výsledek terapie je z největší části na bedrech pacienta. Bez pravidelné a zodpovědné domácí péče o dutinu ústní nelze zaručit pozitivní výsledný efekt. Profesionální ošetření připraví podmínky pro efektivní domácí péči a započne proces hojení tkání parodontu. Cílem je redukce hloubky parodontálních kapes ideálně do maximální hloubky 4mm, přihojení dásně zpět k zubu. Třetí fáze korektivní chirurgické terapie spadá do rukou zubního lékaře, specialisty parodontologa, který využívá cíleného léčebného zásahu ve formě otevřených kyretáží, prohloubení vestibula, přetnutí tahů uzdiček rtu, resektivních metod nebo rekonstrukčních technik pomocí lalokových operací, řízené tkáňové regenerace či augmentace umělé kosti. Chirurgické zákroky bývají finančně náročné a má smysl se o ně pokoušet pouze tehdy, pokud pacient zcela spolupracuje při dentální hygieně a dodržuje doporučené postupy v domácí péči. Někdy se bohužel nevyhneme ani samotnému trhání zubů, které už bohužel ani přes veškeré snahy nejdou zachránit a jejich ponechání v ústech by bylo velkým rizikem infekce a negativně by ovlivňovalo celkový zdravotní stav pacienta. Po úspěšném ukončení parodontologické terapie budete zařazeni do systému pravidelných kontrolních návštěv, které slouží jako prevence recidivy (znovu propuknutí) onemocnění. Frekvenci těchto návštěv stanovujeme většinou po 3 až 6 měsících. Díky dodržování krátkých intervalů profesionálního čištění dentální hygienistkou se snažíme zabránit reinfekci kosti a jsme schopni udržet dosažený stav „zakonzervovaný“ pod kontrolou. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #paradentoza

Vyhláška č. 55/2011 Sb. Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků § 16 DENTÁLNÍ HYGIENISTKA Dentální hygienistka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může a) vychovávat a instruovat pacienty k pravidelné a systematické preventivní péči o ústní hygienu, b) stanovit úroveň individuální hygieny, provádět nácvik postupů a technik ústní hygieny a kontrolovat jejich účinnost, c) provádět kolektivní zdravotně-výchovnou činnost zaměřenou na prevenci zubního kazu, parodontopatií, ortodontických anomálií a na racionální výživu, d) provádět ve spolupráci se zubním lékařem výzkum v oblasti zubního lékařství, zvláště pak v oblasti dentální hygieny. Dentální hygienistka bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a individuálním léčebným postupem stanoveným zubním lékařem může provádět profylaxi onemocnění ústní dutiny včetně odhalení časných patologických změn a prevence jejich zhoršování. Přitom zejména může a) provádět vstupní a kontrolní vyšetření ústní dutiny včetně získání anamnézy, zhodnocení stavu parodontu a měkkých tkání, orientačního zhodnocení stavu chrupu a jeho kazivosti, b) provádět otisky chrupu, c) odstraňovat zubní plak a kámen z mezizubních a supragingiválních prostorů, leštit povrch zubů profylaktickými materiály, d) odstraňovat subgingivální zubní kámen v rámci nechirurgické léčby, e) provádět ošetření citlivého dentinu a aplikaci profylaktických materiálů, jako jsou fluoridové roztoky, f) provádět odstraňování retenčních míst plaku a povrchové úpravy výplní, g) provádět odborné čištění zubů, bělení a obdobné estetické úpravy, h) stanovit individuální léčebný plán dentální hygieny a na jeho základě provádět konzervativní nechirurgickou terapii, a to iniciální, udržovací a podpůrnou antimikrobiální; individuální léčebný plán dentální hygieny lze stanovit pouze v mezích individuálního léčebného postupu stanoveného zubním lékařem, i) provádět neinvazivní aplikace antiseptických, adstringentních a antibakteriálních léčivých přípravků supragingiválně i do subgingiválních prostor, j) ohlazovat kořeny zubů, k) provádět uzavřenou kyretáž, l) odstraňovat pigmentace profylaktickými materiály i speciálními přístroji, m) zhotovovat studijní modely, n) informovat ošetřujícího zubního lékaře o výsledcích ošetřování pacientů a doporučovat kontrolní vyšetření zubním lékařem nejdéle po 6 měsících. Dentální hygienistka pod odborným dohledem zubního lékaře může a) provádět činnosti zubní instrumentářky podle § 40, b) provádět aplikace povrchové anestézie pro povrchové znecitlivění dásní, c) měnit gumové příslušenství u fixních ortodontických aparátů, d) provádět bělení zubů a obdobné estetické úpravy a doporučení ohledně individuálního domácího bělení zubů. Dentální hygienistka pod přímým vedením zubního lékaře může provádět pečetění fisur. #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #vyhláška55_2011Sb

Dentální hygienistka je nelékařský zdravotnický pracovník s odbornou způsobilostí k výkonu dentální hygieny. Tato způsobilost se získává absolvováním tříletého studia vyšší odborné školy nebo vysoké školy bakalářského studia. Po ukončení studia obdrží každý absolvent diplom o ukončení studia. Doklady o dosaženém vzdělání by měly být umístěny v ordinaci na viditelném místě nebo na požádání předloženy, aby každý pacient měl jistotu, že je ošetřován patřičně kvalifikovaným pracovníkem. Obor dentální hygieny je zahrnut do systému celoživotního vzdělávání. Což znamená, že dentální hygienistka/sta po ukončení studia a po celou dobu své praxe prohlubuje své odborné znalosti a dovednosti, zúčastňuje se odborných školení, praktických kurzů a teoretických seminářů. Dentální hygienistka/sta (dále jen DH) úzce spolupracuje se zubním lékařem a ostatními členy dentálního týmu. Pracuje samostatně v zubní ordinaci u stomatologického křesla. DH poskytuje preventivní, terapeutické a vzdělávací služby v oboru dentální hygieny zaměřené na orální zdraví obyvatel. Dentální hygiena je dynamicky se vyvíjející nelékařský obor, který vznikl v roce 1913 v USA. V ČR se rozvíjí od roku 1996, kdy byla otevřena první škola pro dentální hygienistky v Praze. Návštěvu dentální hygienistky indikuje zubní lékař v souladu s diagnózou a léčebným plánem plánem pacienta. Jeho nedílnou součástí je tzv. hygienická fáze = návštěva DH. Po ukončení počáteční hygienické fáze přechází pacient do fáze udržovací. Jedná se o systém pravidelných preventivních návštěv tzv. recall, nejčastěji 1x za 6 měsíců. Proč je návštěva DH důležitá? Na povrchu zubů dochází k tvorbě a usazování různých druhů povlaků: zubní mikrobiální povlak zvaný plak jeho zmineralizovaná forma - zubní kámen pigmenty z barevných nápojů, potravy nebo tabáku Dlouhodobá přítomnost škodlivého plaku a zubního kamene se významně podílí na vzniku zubního kazu a je hlavní příčinou vzniku zánětu dásní (nejčastější onemocnění v lidské populaci). Chronický zánět dásní vede ke vzniku parodontitidy (laiky označována jako paradentóza). Jak zubní kaz, tak parodontitida vedou v konečném stadiu ke ztrátě zubů. Z toho vyplývá, že se nejedná o primárně dědičná onemocnění, jak se lidé často mylně domnívají, nýbrž o onemocnění způsobená bakteriemi. Známe příčinu a známe také cestu, jak těmto onemocněním předcházet nebo zastavit jejich průběh. Tou cestou je pravidelná profesionální zubní hygiena a správná ústní hygiena v domácí péči, s cílem odstraňovat škodlivé povlaky. DH je skutečným přítelem pro váš chrup, vyčistí vaše zuby tak, že to opravdu poznáte, a pomůže Vám zorientovat se na trhu pomůcek ústní hygieny. Kdy začít? Nejlépe v dětském věku, a to od chvíle, kdy je dítě schopno spolupráce (od 3 – 4 let). Jak poznáme sami, že máme onemocnění dásní? dásně jsou na pohled oteklé, zarudlé, citlivé na dotyk objeví se krvácení dásní při čištění dochází k ústupu dásní a odhalování zubních krčků my nebo naše okolí cítí zápach z úst Autor: Lenka Velebilová, DiS., v 4/2018 text aktualizovala Klára Havránková, DiS. #dentálníhygieniska #dentálníhygiena #asociacedh #parodontitida #paradentoza

1) Vstupní vyšetření Začíná se vstupním vyšetřením parodontu /závěsný aparát kolem zubů/, kdy se pomocí tzv. probingu /sondování/ měří hloubka prostoru mezi zubem a dásní kalibrovanou sondou. Je-li tento prostor hlubší než 3 mm, mluvíme o parodontálním chobotu nebo kapse /pockets/ a jedná se o paradontózu /patrné též na rtg snímku/. Parodontální kapsy /choboty/ jsou plné škodlivých bakterií, které způsobují poškození závěsného aparátu a ztrátu kosti, ve které jsou zuby ukotveny. Dále se sledují projevy krvácivosti dásní, které svědčí o probíhajícím zánětu dásní a další patologie. Zjišťuje se přítomnost a množství škodlivých povlaků a hodnotí se stav ústní hygieny. Po zhodnocení stavu se vytvoří hygienický plán a pacient je podrobně informován. Hygienický léčebný plán může být sestaven s potřebou více než 1 ošetření v závislosti na stavu a stupni onemocnění. Např. v případě parodontózy základní ošetření nestačí, provádí se hloubkové čištění většinou ve více návštěvách a v lokální anestezii, kterou aplikuje lékař. 2) Profesionální čištění zubů Následuje profesionální čištění, při kterém se odstraňují všechny škodlivé povlaky z povrchu zubů a poddásněvého prostoru do hloubky 3mm v případě preventivního čištění a pod 3 mm v případě hloubkového čištění. Ošetření probíhá pomocí ručních nástrojů tzv. Gracyho kyret a scalerů, někdy v kombinaci s ultrazvukovými přístroji. Dalšími přístroji, se kterými je možné se setkat v ordinaci DH je Vector /podobný ultrazvuku/ nebo pískovač /Air-flow/. Poté se vyčistí a vyleští povrch zubů rotačními kartáčky a kalíšky v kombinaci s čistícími a leštícími pastami. Ošetření by mělo být nebolestivé. Někdy se provádí /u dětí téměř vždy/ tzv. fluoridová prevence - aplikují se různé pasty a laky se zvýšeným obsahem fluoridů ke zvýšení odolnosti zubní skloviny vůči zubního kazu. 3) Instruktáž Nedílnou součástí návštěvy DH je individuální volba a instruktáž techniky čištění, mezizubních pomůcek, popř. výběr dalších pomůcek pro domácí péči. 4) Recall Po ukončení počáteční hygienické fáze pacient přechází do fáze udržovací = systém pravidelných návštěv. tzv recall. Interval návštěv se stanovuje individuálně. Dle odborných ustanovení by měl každý absolvovat dentální hygienu 1x za 6 měsíců, stejně tak jako preventivní prohlídku u stomatologa. Spolupráce stomatologa a DH je neodlučitelná. Estetika v ordinace dentální hygieny Bělení zubů DH má oprávnění provádět profesionální bělení zubů. Jde o složitý chemický proces, při kterém se vlivem účinné látky /peroxid vodíku nebo karbamid peroxid/ zuby zesvětlují. Je možno zvolit různé způsoby bělení buď doma /domácí bělení/ nebo v ordinaci /ordinační bělení / nebo lze oba způsoby kombinovat /ordinační bělení s domácí návazností/. O způsobu bělení se rozhoduje individuálně. V každém případě před zahájením bělení je nutné mít vyjádření ošetřujícího stomatologa, který zhodnotí stav, vyloučí možné kontraindikace a rizika a bělení doporučí. Základním předpokladem jsou zdravé zuby a zdravé dásně! Aplikace šperků Na přání pacienta může DH aplikovat na zub ozdobný malý šperk či kamínek. Autor textu: Lenka Velebilová, DiS. #Dentálníhygiena #dentálníhygienistka #ošetřeníparodintu #asociacedh #prevencekazu #bělenízubů

Proč? Cílem je mechanické odstranění zubního mikrobiálního povlaku = plaku a zbytků potravy z povrchu zubů a z mezizubních prostorů. Tím zabráníme škodlivému účinku bakterií ze zubního plaku a udržujeme si zuby a dásně zdravé. Naopak nedostatečná ústní hygiena prokazatelně vede ke vzniku zubního kazu, onemocnění dásní a následně celého parodontu. Čím? Základní pomůckou pro čištění zubů je zubní kartáček, který by měl splňovat následující požadavky: velikost hlavy /pracovní části/ malá měkká /soft/ vlákna, nikdy ne tvrdá! hustě osazená vlákna rovný zástřih vláken Jak? Existují různé techniky čištění, jejich volba je individuální a provádí ji profesionál v zubní ordinaci. V současnosti je nejčastěji doporučovanou technikou tzv. Bassova modifikovaná technika čištění: Kartáček přiložíme tak, že jeho vlákna směřují v šikmém úhlu /cca 45 °/ k okraji dásní. Na místě provedeme několik jemných, vibračních pohybů, čímž vyčistíme dásňový žlábek. Poté pokračujeme rotačním pohybem doplněným o drobné vibrace směrem ke kousací plošce zubu. Čistíme 2-3 zuby najednou po obou stranách zubního oblouku. Doporučuje se začínat na vnitřních stranách. Po vyčištění vnějších a vnitřních plošek zubů nám zbývají kousací plošky zadních zubů. Ty vyčistíme drobnými vibracemi nebo malými kroužky. Na kartáček nikdy netlačíme. Výměnu provádíme každé 3 měsíce nebo při poškození vláken. Elektrický kartáček Existuje na trhu již od 60. let minulého století a jeho obliba neustále stoupá. Na našem trhu se můžeme setkat s různými typy jejich technologií: rotační, oscilační a sonické. Jejich bezpečnost a účinnost byla prokázána nezávislými a významnými studiemi, které vyhodnotily sonickou technologii jako technologii s nejnižším rizikem poškození zubů a dásní. Jako přínosné lze používání elektr. kartáčku hodnotit u zdravotně handicapovaných. Vždy je důležité, aby uživatel byl správně instruován a odborně monitorován. Mezizubní hygiena Aby ústní hygiena byla opravdu optimální, je nutné vyčistit také mezizubní plošky zubů. K tomu nám běžný kartáček nestačí, a proto je třeba použít pomůcky pro mezizubní hygienu. Zde patří především zubní nit a mezizubní kartáček. Výběr těchto pomůcek je rovněž individuální a proto patří do rukou profesionála v zubní ordinaci, který provede nejen výběr, ale také instruktáž a nácvik správného použití. Obecně platí, že mezizubí je třeba čistit alespoň 1x denně večer nejlépe před čištěním zubů. Mezizubní kartáčky U mezizubních kartáčků je nejdůležitější správná velikost, protože příliš malý kartáček je neúčinný a příliš velký může působit traumaticky. Rozlišujeme také různé tvary i měkkost a délku vláken. Mezizubní kartáčky s výhodou používáme hlavně v zadních úsecích chrupu. Speciální mezizubní kartáčky, které mají vnitřní drátek potažený plastem, se používají na čištění mezizubí u implantátů. Do mezizubního prostoru kartáček zavádíme pod šikmým úhlem. Po zavedení srovnáme do vodorovné polohy a provedeme čištění pomocí několika jemných pohybů vpřed a vzad. Kartáček používáme jak z vnější, tak z vnitřní strany. V průběhu čištění oplachujeme vodou. Zubní nit Na použití zubní nitě existují dvě metody: Metoda cívky, kdy namotáme zhruba 50 cm vlákna na prostředníky obou rukou tak, aby vlákno zůstalo napnuté při dotyku palců. Následně uchopíme nit mezi palce a ukazováky ve vzdálenosti cca 2mm a pilovitými pohyby opatrně zavádíme přes bod kontaktu až do poddásňového prostoru. Napnutou nití „obejmeme“ zub a pohybem vzhůru a dolů stíráme plak z postranní plošky. Totéž provedeme u sousedního zubu a poté vlákno pilovitými pohyby vyjmeme. Použitý úsek nitě se obtočí kolem pravého prostředníku a stejná část se odmotá z levého. Ukazováky a palce používáme různě dle potřeby čištěného prostoru. Metoda smyčky spočívá v tom, že odmotáme 25-30 cm vlákna, oba konce spojíme uzlem, čímž vznikne smyčka, kterou kolem prstů neomotáváme, ale pouze uchopíme mezi palce a ukazováky a dále postupujeme stejně jako v předchozím případě. Nesprávné použití zubní nitě může působit traumaticky. Chemické prostředky ústní hygieny Zubní pasty, zubní gely a ústní vody patří mezi oblíbené doplňky ústní hygieny. Jejich použití však není nezbytné, protože základem ústní hygieny je odstraňování zubního plaku mechanicky pomocí kartáčku a mezizubních pomůcek. Zubní pasty - jsou účinným a nejrozšířenějším chemickým pomocníkem při každodenní ústní hygieně. Jejich účinek může být kosmetický, terapeutický a farmakologický. Ústní vody - jako doplňky ústní hygieny ve formě roztoků lze v souvislosti s obsahem účinných látek rozdělit na antimikrobiální, fluoridové, adstringentní a kosmetické. O jejich používání je nejlépe poradit se se zubním profesionálem. Speciální pomůcky ústní hygieny Speciální kartáčky, mezizubní kartáčky a zubní nitě na implantáty, můstky a rovnátka Solo - jednosvazkový kartáček Speciální zubní kartáčky na čištění snímacích zubních náhrad Ústní irigátory Na závěr lze dodat, že na trhu existuje nepřeberné množství prostředků a pomůcek pro ústní hygienu, informujte se při pravidelných návštěvách ordinace dentální hygieny. V každém případě platí, že správná ústní hygiena doma v kombinaci s pravidelnou profesionální hygienou a pravidelnými prohlídkami u stomatologa je jediná správná cesta k orálnímu zdraví. Výsledky pravidelných návštěv u DH Záněty dásní se léčí a počínající parodontóza se zastavuje. U středního či pokročilého stádia parodontózy se zabrání zhoršování onemocnění, prohlubování parodontálních kapes, eliminují se zánětlivé procesy a udrží se stav současný. Zachráněné zuby mohou vydržet po celý život. Pravidelná profesionální zubní hygiena a správná ústní hygiena v každodenní domácí péči jsou nezbytné pro úspěch veškeré stomatologické péče. V neposlední řadě je třeba zmínit pozitivní vliv na celkové zdraví. Je vědeckými výzkumy prokázáno, že přítomnost škodlivých bakterií v dutině ústní a zánětlivé procesy probíhající v ústech mají přímou souvislost se vznikem některých celkových onemocnění nebo průběh těchto onemocnění zhoršují /srdečně-cévní choroby, chronická respirační onemocnění, cukrovka, osteoporóza, předčasné porody/. Z toho jednoznačně vyplývá, že pečujeme-li o své zuby, přispíváme tím pozitivně i k celkovému zdraví. Text zpracovala: Lenka Velebilová, DiS., bývalá členka prezidia ADH ČR, nyní revizorka ADH ČR Videa poskytla: Bc. Jana Smažíková, člen přípravného výboru prezidia ADH ČR #asociacedh #dentálníhygiena #prevencekazu #dentálníhygienistka

Dentální hygiena u dětí má svá specifika s ohledem na věk. Na čištění prvních zoubků je nejvhodnější tzv. prsťáček. S prořezáváním dalších zoubků se postupně přechází na měkké dětské kartáčky. Zhruba do 3-4 let čistí dítěti zoubky rodiče pomocí malých kroužků nebo stíravou metodou. Je třeba myslet také na čištění mezizubních prostorů pomocí zubní nitě nebo tam, kde je dostatečně velký prostor, pomocí mezizubního kartáčku, zejména po kompletním prořezání (resp. poté, co se mezi zuby vytvoří bod kontaktu, tzn. že se zuby dotýkají). Metody čištění a výběr pomůcek je individuální a patří do rukou zubních profesionálů. Do 1 roku čistíme bez pasty, po 1. roce lze pastu používat, ale v minimálním množství /umazat kartáček/ a s nízkým obsahem fluoridů. Po 3 roce by dávka pasty neměla překročit velikost hrášku. Po 4. roce si mohou děti samy čistit zuby, rodiče však dočišťují /hlavně večer/, čistí mezizubí a kontrolují množství pasty. Dětské pasty by se měly používat minimálně do věku 8 let. V období prořezávání stálého chrupu je zvýšené riziko vzniku zubního kazu, rodiče stále dočišťují, zejména mezizubní prostory a prořezávající se zuby pod linií řady ostatních zubů a kontrolují. Lze využít speciální pomůcky na detekci zubního plaku ve formě tablet nebo roztoků, které mají schopnost plak obarvit a tím lépe znázornit místa nedostatečně vyčištěná. Důležité je, aby děti večer po vyčištění před spaním již nepřijímaly žádnou potravu ani sladké nápoje, pouze vodu. Kolem 1. roku by měla proběhnout první návštěva zubního lékaře, další poté pravidelně v půlročních intervalech. S návštěvou ordinace dentální hygienistky se začíná zhruba ve věku 2-3 let a pokračuje se s návštěvami v pravidelných intervalech 3-6 měsíců. Rodiče by neměli zapomínat, že tím nejlepším je jejich vlastní příklad a vzor, který děti rády napodobují. Autor: Lenka Velebilová, DiS., v 4/2018 text aktualizovala Klára Havránková, DiS. #dentálníhygieniska #dentálníhygiena #asociacedh #parodontitida #paradentoza