Výsledky vyhledávání

Autorka textu: Mgr. Hana Kučová, DiS V roce 1996 byl v ČR otevřen zcela nový studijní obor: diplomovaná dentální hygienistka DDH 53-58-7. Za 3 roky (v roce 1999) absolvovalo v Čechách nemnoho prvních dentálních hygienistek. Současně tak vznikla jejich potřeba společně tuto v Čechách novou profesi prosadit (jak u odborné, tak laické veřejnosti) a podílet se na vytvoření jejího legislativního i odborného rámce včetně začlenění do dentálního týmu i celého systému prevence. 23. května 2000 byla proto založena ADH ČR – Asociace dentálních hygienistek České republiky. Hlavní iniciátorkou a tehdy ještě předsedkyní byla ustanovena paní Alice B. Laurent. Čechoameričanka, která měla za sebou na tehdejší české poměry ojedinělou 15ti letou praktickou zkušenost v oboru DH v USA a která shodou okolností po revoluci do Čech přesídlila. Mezi dalšími zakládajícími členy pak byly jedny z prvních absolventek oboru: Helena Semelková, Kateřina Dlouhá (dnes Hajdánková) a Marta Vylíčilová (dnes Krejčí). Během čtyřletého (2000 – 2004) fungování nově vzniklé asociace se toho nestihlo zrovna málo. Prošla opravdu rychlým vývojem a to v mnoha směrech. V této době se také ADH ČR stala členem EDHF (European Dental Hygienists Federation). V roce 2004 však došla Alice B. Laurent k závěru, že stanovení celého nového systému prevence je v Čechách běh na dlouhou trať a rozhodla se proto vrátit zpět do USA. Jako nová prezidentka ADH ČR byla v tomtéž roce navržena a následně zvolena Lucie Volšíková (dnes Ovčinikov). Následovalo šestileté období (2004 - 2010), kdy v týmu prezidia pracovala také Kristýna Novotná, Petra Krejčířová, Zdena Švábová, Veronika Schnapková. V roce 2007 došlo ke sloučení ADH ČR se sekcí dentálních hygienistek při Parodontologické společnosti a tak ve vedení ADH ČR pak přibyla také Jitka Kropáčková, Květa Prouzová a Petra Křížová. Ta byla zvolena v roce 2010 novou prezidentkou. Společně s ní byly v prezidiu kromě Lucie Ovčinikov, Kristýny Novotné, Jitky Kropáčkové a Květy Prouzové nově Hana Kučová, Vendula Jaklová a Lenka Velebilová. Po rezignaci Petry Křížové, Lucie Ovčinikov a Kristiny Novotné, byla zbylými členy vedení vytvořena nová a odlišná koncepce dalšího managementu ADH ČR, která v mnohém navázala na tu původní z období založení asociace. V roce 2012 byla novou prezidentkou asociace zvolena Hana Kučová. Ve vedení nadále zůstali Vendula Jaklová, Lenka Velebilová, Jitka Kropáčková a Květa Prouzová, kterou v roce 2013 vystřídal nový člen asociace Michal Kalita. Následovalo velmi aktivní období, plné pozitivních změn. Mimo jiné bylo např. dosavadní sídlo přemístěno do nově zrekonstruovaných prostor v Šimáčkově ulici na Praze 7, které je sídlem ADH ČR dosud. V roce 2014 se novým prezidentem stal Michal Kalita, a počet členů prezidia se snížil na 3 členy. Spolu s Michalem Kalitou byla zvolena do prezidia Markéta Marušanová a Markéta Harantová. V letech 2014 po rezignaci paní Marušanové byla do prezidia zvolena Jitka Kropáčková, kterou od roku 2017 vystřídala Pavla Pilneyová. V roce 2018 se stala prezidentkou Lenka Velebilová, která za dvě funkční období nastavila další velké změny ve fungování asociace. Alice B. Laurent, RDH Prezidentka ADH ČR (2000-2004) Lucie Volšíková (Ovčinikov), DiS. Prezidentka ADH ČR (2004-2010) Mgr. Petra Křížová, DiS. Prezidentka ADH ČR (2010-2011) Mgr. Hana Kučová, DiS Prezidentka ADH ČR (2012-2014) Michal Kalita, DiS. Prezident ADH ČR (2014-2018) Lenka Velebilová, DiS. Prezidentka ADH ČR (2018-2023) Michal Kalita, DiS. Prezident ADH ČR (od r. 2023-2024) #AsociaceDH #dentalnihygiena #dentalnihygienistka #historie

Jak může dentální hygiena zlepšit kvalitu života onkologických pacientů? Nádory hlavy a krku postihují ročně v České republice průměrně 2033 lidí, z toho v roce 2023 bylo léčeno radioterapií (RT) 1237 pacientů. Výskyt nádorů neustále roste a postihuje čím dál mladší část populace, zejména kvůli infekci HPV (lidský papilomavirus, který způsobuje také nádory děložního čípku). Podíl léčených radioterapií poroste, protože HPV-pozitivní nádory reagují na RT lépe a někteří pacienti jí dají přednost před operací. Časový horizont od rozhodnutí o léčbě radioterapií a zahájením léčby se pohybuje od 2 do 3 týdnů. Doplňující informace o nádorech hlavy a krku jsou k dispozici na webu Národního zdravotnického informačního portálu www.nzip.cz/kategorie/174-nadory-hlavy-a-krku Obrázek 1 - Popis anatomických struktur, ze kterých vznikají nádory hlavy a krku. Nádory mozku a štítné žlázy do této skupiny nepatří. Nežádoucí účinky radioterapie Radioterapii si můžeme představit jako rentgenové (ionizační) záření, které koncentrujeme ve vysoké dávce do jednoho místa v těle. Aby tělo léčbu sneslo, dělí se dávka na malé frakce, mezi kterými je vždy 24 hodin pauza. Samotné ozařování nebolí. U nádorů hlavy a krku se dávka nejčastěji dělí do 30 frakcí, to znamená celkem 30 návštěv na onkologii. Někteří pacienti jsou kvůli dalším okolnostem léčeni za hospitalizace. Léčba trvá 6-7 týdnů.   Hlavním časným nežádoucím účinkem je orální mukositida , zánět sliznice dutiny ústní , který je silně bolestivý. K rozvoji mukositidy dochází nejčastěji druhý týden léčby. Pokud se mukositida efektivně neléčí, pacient přestane kvůli bolestem přijímat potravu a je nutné zavést nasogastrickou sondu nebo ho hospitalizovat. Zvyšuje se spotřeba analgetik, zejména opiátů, které mají celou řadu nežádoucích účinků. Mukositida postihne všechny ozařované pacienty. Často na ní nasedne orální kandidóza, jejíž léčba spadá do rukou ošetřujícího onkologa nebo stomatologa.   Stav ústní hygieny, měřený gingiválním a parodontálním indexem, prokazatelně souvisí se závažností orální mukositidy. U pacientů s lepší orální hygienou se nerozvine tak závažná mukositida, proto je u nich menší spotřeba analgetik a menší pravděpodobnost, že budou potřebovat zajistit nasogastrickou sondu a hospitalizaci. Profesionální dentální hygiena s individuálním nastavením domácí péče před zahájením radioterapie zlepšuje průběh léčby ve smyslu přímého ovlivnění kvality života pacienta a snížení nákladů na celkovou léčbu a hospitalizaci. Dalším časným nežádoucím účinkem je trismus neboli omezené otvírání úst , ke kterému dochází z důvodu fibrotizace vazů, fascií a žvýkacích svalů. K rozvoji trismu může dojít už během ozařování nebo s časovým odstupem po ozařování, časový faktor je variabilní. Pokud se trismus nezačne včas rehabilitovat a rozcvičovat, stanou se změny téměř nevratnými a pacient je trvale postižen omezeným otvíráním úst. Projevuje se omezeným příjmem potravy, zhoršenou výslovností a ztíženými podmínkami pro stomatologické vyšetření a ošetření, včetně provedení adekvátní dentální hygieny a domácího čištění zubů. Doporučení, jak rehabilitovat, může předat celý ošetřující personál, nicméně stomatologové a dentální hygienistky mají k této problematice nejblíž, měli by tudíž disponovat pomůckami a detailními návody pro pacienty.   Nejvýraznějším pozdním nežádoucím účinkem je suchost úst neboli xerostomie . Jedná se o sníženou tvorbou slin, kterou pacienti subjektivně vnímají v různé intenzitě. Velké i malé slinné žlázy jsou zářením nenávratně poškozené a regenerují minimálně, tudíž pacienty tato potíž provází trvale. Sliny jsou důležité pro ochranu zubů i sliznic, hrají roli při rozpoznávání chutí, pro polykání tuhé potravy a pro remineralizaci skloviny. Lidé s nízkou slinnou produkcí mají zvýšené riziko vzniku zubního kazu, nejčastěji v krčkové oblasti zubů. U pacientů po radioterapii se tento faktor kombinuje s poškozením tvrdých zubních tkání ionizačním zářením. Následkem jsou rychle progredující, tzv. radiační zubní kazy, často postihující cirkulárně všechny zuby. Rychlá progrese, technická a finanční náročnost často neumožní pacientům konzervativní řešení, zuby tak končí extrakcí.   Jakýkoliv chirurgický výkon, tzn. i extrakce zubu na čelistech, které byly zasaženy zářením kvůli nádoru v okolí, je rizikový z hlediska vzniku osteoradionekrózy (ORN). ORN se nejčastěji projeví jako nekrotická kost prořezaná skrz sliznici (viz obrázek 2). Řeší se výhradně chirurgicky, vyjmutím mrtvé kosti a pevným zašitím, někdy vyžadujícím lokální plastiku sliznice. Pokud se ORN včas neodhalí a nevyřeší, může progredovat až do zlomeniny čelisti, která s sebou nese další komplikace. Obrázek 2 - Osteoradionekróza dolní čelisti po extrakci zubů Role dentální hygienistky   Pacienti by měli být před zahájením radioterapie vyšetřeni u stomatologa, který by měl případné extrakce provést nejpozději 14 až 10 dní před zahájením RT. Stejně tak by měli navštívit dentální hygienistku, která je s problematikou radioterapie seznámená. Dentální hygienistka může kromě profesionálního čištění (odstranění povlaků, zubního kamene, vyhlazení povrchů zubů) také zuby ošetřit vysoce fluoridovými laky. Na dentální hygieně opětovně proběhne edukace o nežádoucích účincích ozařování a motivace k důsledné domácí hygieně, která pacientovi může zlepšit průběh léčby.   Pacienti jsou v této fázi léčby značně psychologicky zatíženi, komunikační aspekt péče je klíčový. Na konzultaci nastávajících komplikací a možnostech jejich řešení si stomatologové a onkologové nezvládnou najít čas. Dentální hygienistka může tak doplnit důležitý pilíř péče o onkologické pacienty, a tím je psychologická podpora, která je v České republice málo dostupná, zvlášť v onkologii. Jak to chodí ve Švédsku Koncept péče, kterou poskytují dentální hygienistky a stomatologové v Univerzitní klinice v Gothenburgu pro nás může být inspirativní. Pacienta neregistrují do péče natrvalo, pouze na překlenutí nejrizikovějšího období prvního roku.   Pro nejlepší výsledek terapie je důležité, aby první návštěvy proběhly před zahájením ozařování. Během ozařování je pacient vyčerpán, sužován bolestivou mukositidou, návštěva stomatologa nebo dentální hygienistky není v tomto období vhodná. Pacient je předem informován o problémech, které v dutině ústní nastanou, je vybaven prostředky na šetrnou domácí péči (ultra měkký zubní kartáček, nedráždivá zubní pasta) a má v případě potřeby možnost telefonické konzultace s ošetřujícím. Po 3 měsících od posledního záření by mukositida měla úplně vymizet a provedení dentální hygieny by mělo být bez obtíží. Velká část pacientů trpí sníženou produkcí slin, se kterou dentální hygienistka může pomoci doporučením konkrétních přípravků. Pokud pacient zvládá udržet dobrý stav hygieny, je další návštěva indikována za 9 měsíců (1 rok od radioterapie), dle individuálního stavu provádí profesionální čištění, ošetření zubů fluoridovými laky a instruktáž domácí péče. V případě potřeby si pacienta zve na kontrolní recall dřív. Na třetí návštěvě je pacientovi změřeno množství stimulované slinné sekrece, a tím vyhodnoceno riziko rozvoje kazů v budoucnosti. Veškerá dokumentace je pak zaslána registrujícímu zubnímu lékaři a pacient ji předává také dentální hygienistce, kterou navštěvoval dříve. Jak to může vypadat u nás?    Naší vizí je síť dentálních hygienistek, které chtějí a umí poskytovat specializovanou péči pro onkologické pacienty. Tyto dentální hygienistky by měly být vzdělané v problematice týkající se onkologických pacientů. Onkologové, kteří léčí pacienty s nádory hlavy a krku, budou své pacienty na tuto síť hygienistek odkazovat. Čím víc takových hygienistek bude, tím spíš se zajistí adekvátní péče včas a blízko bydliště konkrétních pacientů.                   Závěr Radioterapie je klíčovou součástí léčby nádorů hlavy a krku, zejména u HPV-pozitivních nádorů, které na ni reagují lépe. Přestože radioterapie přináší významné terapeutické přínosy, je spojena s řadou nežádoucích účinků, jako jsou orální mukositida, trismus a xerostomie, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu života pacientů.   Úloha dentálních hygienistek je v tomto kontextu nezastupitelná. Jejich odborná péče a edukace pacientů o správné ústní hygieně mohou významně zmírnit závažnost těchto nežádoucích účinků a zlepšit celkový průběh léčby. Inspirace švédským modelem péče ukazuje, že systematický přístup a úzká spolupráce mezi onkology, stomatology a dentálními hygienistkami mohou přinést výrazné zlepšení v péči o onkologické pacienty.   Pro zajištění adekvátní péče je nezbytné vytvořit síť specializovaných dentálních hygienistek, které budou schopny poskytovat cílenou podporu onkologickým pacientům. Finanční podpora ze strany zdravotních pojišťoven a zajištění odborných školení kurzů pro dentální hygienistky jsou klíčovými kroky k dosažení tohoto cíle. Tímto způsobem můžeme zajistit, že pacienti s nádory hlavy a krku obdrží komplexní a kvalitní péči, která jim pomůže lépe zvládnout náročnou léčbu a zlepšit jejich kvalitu života.  MDDr. David Stojka Zdroje: Epidemiologická data z ČR – svod.cz , uzis.cz   Holečková, Petra. ‘Supportive Care for Patients with Head and Neck Cancer during Radiotherapy’. Onkologie 16, no. 4 (24 August 2022): 184–88. https://doi.org/10.36290/xon.2022.035 .   Jones, Jac A., Yanin Chavarri-Guerra, Luisa Barreto Costa Corrêa, David R. Dean, Joel B. Epstein, Eduardo R. Fregnani, Jiyeon Lee, et al. ‘MASCC/ISOO Expert Opinion on the Management of Oral Problems in Patients with Advanced Cancer’. Supportive Care in Cancer 30, no. 11 (1 November 2022): 8761–73. https://doi.org/10.1007/s00520-022-07211-2 .   Vokurka, Samuel, Petra Holečková, Darja Navrátilová Hrabánková, Kateřina Jirsová, Jan Liška, Martina Novosadová, Veronika Jánská, et al. ‘Oral cavity complications in oncological and hemato-oncological patients – recommendations for care from the cooperation of the Supportive Care Group of Czech Society for Oncology, Czech Society for Hematology, Oncology Section of the Czech Nurses Association and Society for Radiation Oncology, Biology and Physics’. Klinicka onkologie , 15 April 2021. https://doi.org/10.48095/ccko2021153 .   Hong, Catherine H. L., Luiz Alcino Gueiros, Janet S. Fulton, Karis Kin Fong Cheng, Abhishek Kandwal, Dimitra Galiti, Jane M. Fall-Dickson, et al. ‘Systematic Review of Basic Oral Care for the Management of Oral Mucositis in Cancer Patients and Clinical Practice Guidelines’. Supportive Care in Cancer 27, no. 10 (1 October 2019): 3949–67. https://doi.org/10.1007/s00520-019-04848-4 .   Bohm, Niklas, Charlott Karlsson, Jessica Skoogh Andersson, and Annica Almståhl. ‘Variations in Odontological Care Routines for Patients Undergoing Treatment for Head and Neck Cancer in County Councils/Regions of Sweden’. Clinical and Experimental Dental Research 6, no. 1 (February 2020): 3–15. https://doi.org/10.1002/cre2.242 .   Bhandari, Sudhir; Soni, Bhavita W; Jamwal, Ankush; Ghoshal, Sushmita1. Oral and dental care before radiotherapy: Guidelines and development of a time-bound protocol. Indian Journal of Cancer 59(2):p 159-169, Apr–Jun 2022. | DOI: 10.4103/ijc.IJC_871_20   Sim, Cpc, Gd Walker, Dj Manton, Yl Soong, Jts Wee, Gg Adams, and Ec Reynolds. ‘Anticariogenic Efficacy of a Saliva Biomimetic in Head-and-Neck Cancer Patients Undergoing Radiotherapy’. Australian Dental Journal 64, no. 1 (2019): 47–54. https://doi.org/10.1111/adj.12658 .   Sroussi, Herve Y, Joel B. Epstein, Rene-Jean Bensadoun, Deborah P. Saunders, Rajesh V. Lalla, Cesar A. Migliorati, Natalie Heaivilin, and Zachary S. Zumsteg. ‘Common Oral Complications of Head and Neck Cancer Radiation Therapy: Mucositis, Infections, Saliva Change, Fibrosis, Sensory Dysfunctions, Dental Caries, Periodontal Disease, and Osteoradionecrosis’. Cancer Medicine 6, no. 12 (2017): 2918–31. https://doi.org/10.1002/cam4.1221 .   Deng, Jie, Leanne Jackson, Joel B. Epstein, Cesar A. Migliorati, and Barbara A. Murphy. ‘Dental Demineralization and Caries in Patients with Head and Neck Cancer’. Oral Oncology 51, no. 9 (1 September 2015): 824–31. https://doi.org/10.1016/j.oraloncology.2015.06.009 .   Moore, Ciaran, Michael Donnelly, Cherith Semple, Ciaran O’Neill, and Gerald McKenna. ‘Compliance with Oral Hygiene and Dietary Advice for the Prevention of Post-Radiotherapy Dental Disease among Head and Neck Cancer Patients – a Qualitative Study’. Journal of Dentistry 138 (November 2023): 104720. https://doi.org/10.1016/j.jdent.2023.104720 .   Palmier, Natália Rangel, César Augusto Migliorati, Ana Carolina Prado-Ribeiro, Maria Cecília Querido De Oliveira, Aljomar José Vechiato Filho, Mario Fernando De Goes, Thais Bianca Brandão, Marcio Ajudarte Lopes, and Alan Roger Santos-Silva. ‘Radiation-Related Caries: Current Diagnostic, Prognostic, and Management Paradigms’. Oral Surgery, Oral Medicine, Oral Pathology and Oral Radiology 130, no. 1 (July 2020): 52–62. https://doi.org/10.1016/j.oooo.2020.04.003 .   Manne, Sharon L, Matin Imanguli, Deborah Kashy, Morgan Pesanelli, Sara Frederick, Janet H Van Cleave, Lisa Paddock, et al. ‘Enhancing Self-Care Among Oral Cancer Survivors: Protocol for the Empowered Survivor Trial’. JMIR Research Protocols 12 (20 January 2023): e39996. https://doi.org/10.2196/39996 .   #asociacedh #vzdelavaciprojektadh #onkologickypacientvpecidh #adhcz

Podrobnosti týkající se čerpání příspěvku VZP na dentální hygienu Pro dospělé pacienty starší 18 let platí nutnost absolvovat preventivní prohlídku u praktického lékaře v posledních dvou letech (nejpozději k 1. 1. 2023). Pro děti do 18 let tato podmínka neplatí. Příspěvek je možné čerpat postupně max. ve 2 žádostech. Příspěvěk je možné využít také na pohybovou aktivitu, při čerpání je možná libovolná kombinace účtů až do maximálně stanovené výše příspěvku. Nelze uplatnit bělení zubů, zákroky, výrobky a materiál v rámci ošetření u zubního lékaře nebo ortodontisty, ošetření v rámci hrazené zdravotní služby, ani přípravky pro dentální hygienu (např. zubní a mezizubní kartáčky, zubní pasty, ústní vody apod.). Bližší informace naleznete na webových stránkách jednotlivých pojišťoven. Přehled finančních příspěvků zdravotních pojišťoven na dentální hygienu v roce 2025 Tabulka v pdf. formátu ke stažení: #Asociacedentálníchhygienistek #prevence #finančnípříspěvky #zdravotnípojišťovna

V ČR v současné době existují dvě rovnocenné možnosti studia tohoto oboru: Tříleté vysokoškolské studium ukončené titulem bakalář (Bc.) Vzdělání je ukončeno státnicemi v souladu se zákonnými ustanoveními. Státnice jsou odborná zkouška, která se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů, ze zkoušky z cizího jazyka, z bakalářské práce a její obhajoby. Tříleté studium na Vyšší odborné škole ukončené titulem diplomovaný specialista (DiS.) Vzdělávání je ukončeno absolutoriem v souladu se zákonnými ustanoveními. Absolutorium je odborná zkouška, která se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů, ze zkoušky z cizího jazyka, z absolventské práce a její obhajoby. Podmínkou studium oboru je ukončené úplné středoškolské vzdělání, tedy maturita. Mezi fyzické předpoklady uchazeče o studium dentální hygieny patří zdravotní stav bez omezení a manuální zručnost. Psychickými předpoklady pro výkon povolání je odolnost vůči zátěži, velmi dobré komunikativní dovednosti, asertivní a zároveň empatické vystupování. Kompetence absolventů obou vzdělávacích programů (Bc. a DiS.) jsou zcela totožné. Autor textu: Aneta Stryjová, DiS. (vedoucí přípravného výboru prezidia ADH ČR) #AsociaceDH #studium #bakalář #dentálníhygiena #hygienistka

Jak člověk stárne, sklovina u zubů se postupně opotřebovává a ztenčuje, čímž se ještě víc zdůrazní žlutý odstín dentinového jádra. Barva zubů je vrozená a hodně individuální. V krčkové oblasti jsou přirozeně tmavší, na řezací hrance mnohem světlejší. Barvou se liší i jednotlivé zuby. Špičáky bývají přirozeně tmavší ve srovnání s předními řezáky. S určitým zabarvením se narodíme a dál záleží na naší životosprávě. Nažloutlé zuby totiž nevypovídají vždy jen o špatné zubní hygieně. Je třeba si uvědomit, že zuby každodenně přicházejí do kontaktu s barvivy a cukry obsaženými ve stravě, nápojích či sladkostech. Jídla a nápoje, které zuby pokrývají nevzhlednou tmavou barvou (čaj, káva, sójová omáčka, colové nápoje, borůvky, červená řepu a červené víno, dále koření jako je kari a kurkuma), většinou známe. Přední místa na této černé (barevné) listině ovšem suverénně obsadily cigarety, dýmky a žvýkání tabáku. Na zabarvení se také může „podílet“ nadužívání antibakteriálních ústních vod s příměsí chlorhexidinu nebo chromogenní bakterie, které tmavé pigmenty vylučují při svém metabolismu na povrch zubů. Všechny tyto aspekty bez správné péče mohou vytvářet na sklovině tzv. Pigmenty. Tyto pigmentové skvrny jdou ve většině případů z povrchu zubu mechanicky profesionálně vyčistit a v estetické stomatologii existuje již mnoho způsobů, jak se ke své přirozeně hezké barvě zubů vrátit, případně ji zesvětlit. Jednou z nich je šetrná metoda ordinačního pískování zubů tzv. Air Flow. Pokud vám na zubech vznikají tmavé skvrny – pigmentace (diskolorace), které nejdou běžným domácím čištěním odstranit a toužíte po krásném úsměvu, je pískování určené právě vám. Není třeba ihned pomýšlet na klasické bělení zubů jako takové. Technika pískování využívá speciální jemný prášek, který je pod tlakem vody a vzduchu tryskán na zuby, tím je pigment bezbolestně odstraněn a vrátí se původní barva skloviny. Obrázek 1 – povrchové zbarvení zubů před dentální hygienou Obrázek 2 – zuby po dentální hygieně ošetřené metodou pískování Někdy jsou pigmentace důvodem vývojové vady zubu (tetracyklínová antibiotika v dětství, nadužívání fluoridů – fluorosa, horečnatá a infekční onemocnění prodělaná v dětském věku). Tyto pigmentace jsou zabudovány do vnitřní struktury zubu a Air Flow si s nimi poradit nedokáže. Nezoufejte – na řadu přichází profesionální bělení zubů. Principem bělení zubů je, že intenzivní bělící látka (peroxid vodíku nebo karbamid peroxid) proniká povrchem skloviny do zubu a chemicky reaguje s usazenými pigmenty. Výsledkem je „odbarvení“ – rozložení pigmentů do neviditelného spektra pro lidské oko. Bělení pod dohledem odborníka je jedinou bezpečnou metodou, při níž nedochází k poškození zubní skloviny. Nesmíme zapomenout, že se vybělí pouze přirozený zub. Výplně a zubní náhrady (korunky, můstky, protézy) nelze vybělit. Vybělit nepůjde ani zub po čištění kořenových kanálků tzv. mrtvý zub. Profesionální bělení vs. volně prodejné přípravky Výrobky na bělení zubů jsou považovány za kosmetické přípravky. V EU povoluje legislativa maximální koncentraci peroxidu vodíku podávanou z rukou odborníků na 6% (odpovídá 16% karbamid peroxidu). Volně prodejné bělící přípravky drogeriích, lékárnách a e-shopech nesmí obsahovat peroxid vodíku o vyšší koncentraci než 0,1%. Pokud použijeme bezpečný bělící produkt a budeme správně dodržovat postup, bělení bude účinné a bezpečné. Lepších a stabilnějších výsledků bezpochyby dosáhnete profesionálním bělením zubů pod dohledem dentální hygienistky/sty nebo zubního lékaře. Oslabuje bělení zuby? Citlivost zubů je nejčastějším vedlejším účinkem při chemickém bělení zubů. Její intenzita se úměrně zvyšuje s délkou působení a zvyšující se koncentrací konkrétního bělícího gelu. Nemusíte se obávat, tato citlivost je jen přechodná a po ukončení bělícího procesu vymizí. Zvýšená senzitivita zubů se může řešit speciálními přípravky. Pokud je citlivost nesnesitelná, dejte si v bělení pauzu 1–2 dny, než citlivost ustoupí, a potom následně pokračovat. Optické klamy Zkuste si někdy vyfotit zuby ve stínu a následně na přímém slunci nebo s bleskem. Rozhodně budou působit světlejší. Intenzita světla, při kterém bělost zubů posuzujeme hraje klíčovou roli. Zvýraznit bělost zubů pomůže dámám i tmavá rtěnka. Jak hodně bílé zuby mohu mít? Existují individuální rozdíly v tom, jakého stupně bělosti lze dosáhnout. Myslete také na to, že váš idol bílých zubů, herec nebo zpěvák, nemusí mít své přírodní zuby nutně pouze vybělené, ale může mít zuby proteticky upravené tzv. umělými fazetami z keramiky, které jsou stejně bílé jako umyvadlo v koupelně. Aby zuby působily přirozeně, zkuste dosáhnout stejného odstínu, jako je bělmo vašich očí. Každý člověk dosáhne bodu, kdy už se jeho zuby dále bělit nebudou, což znamená, že nehledě na používaný materiál nebo metodu není možné, aby měl každý stejný odstín bílé. U každého také bělení probíhá jiným tempem. Někteří dosáhnout bílých zubů rychleji, někteří pomaleji. Na začátku si vždy stanovte výchozí odstín svých zubů a ideálně udělejte dokumentační fotku. Budete mít s čím srovnávat výsledky vašeho bělícího procesu. Jak vybělení dlouho vydrží? Délka efektu vybělených zubů záleží na individuálních vlastnostech každého z nás, na věku a na stravovacích návycích. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #bělenízubů

Vybrali jsme pro vás ty „nejzaručenější“ domácí metody bělení zubů, které kolují po internetu. Ty mohou pomoci změnit barvu vašich zubů, ale také nenávratně poškodit zubní sklovinu. Prvním příznakem poškození zubní skloviny jsou zuby citlivé na různé podněty. Zuby jsou následně méně odolné a tím pádem i náchylnější k jiným poškozením, včetně napadení zubním kazem. Narušení a postupné ubývání zubní skloviny trápí stále více lidí a týká se všech věkových kategorií. 1. Citron nebo ocet Citrón smíchaný se sodou vám jistě zuby vybělí, jedná se totiž o kyselinu, ale to je bohužel jen polovina pravdy. Tato metoda je pro zubní sklovinu velmi nebezpečná. Kyselý citron (stejně tak jako třeba ocet) naleptává a doslova rozpouští povrch zubu. Krystalky jedlé sody působí jako abrazivum a již chemicky narušený povrch zubu škrábou a odírají pryč. Obecně působení kyselin na zuby způsobuje odvápnění zubů, které se stávají pórovitými, křehkými a snadně napadnutelnými, nejčastěji bakteriemi zubního plaku, které způsobují zubní kaz. 2. Jedlá soda (prášek do pečiva) Další často prezentovaný způsob bělení je použití kypřícího prášku na pečení. Podobně jako u jedlé sody se doporučuje – smíchejte prášek na pečení, trochu medu a směsí si vyčistěte zuby. Nebo smíchejte si půl čajové lžičky jedlé sody, půl lžičky octa a špetku soli. Potřete si vzniklou pastou zuby a po chvíli smyjte. Z dlouhodobého hlediska je ovšem toto domácí, laické bělení zubů pomocí citrónu a jedlé sody zaručenou metodou, jak o zuby přijít. 3. Banánová slupka nebo jahody „Omyjte několik jahod a rozmačkejte je na kaši a pomocí čistého zubního kartáčku ji v silné vrstvě naneste na zuby. Nechte působit a poté opláchněte.“ I takto může znít „bělící recept“. Dojedli jste banán? Slupku nevyhazujte, masírujte vnitřkem banánové slupky asi pět minut své zuby. Ovoce obsahuje rostlinné enzymy, které mohou pomáhat s odbouráváním a zpětným usazováním vnějších pigmentací zubů z potravy a nápojů. 4. Peroxid z domácí lékárničky V domácnosti ho nejčastěji používáme na vyčištění ran, ale můžete ho smíchat v poměru 1:1 s vodou a vyplachovat s ním ústa po dobu 1 minuty, pak ho vyplivněte. Peroxid, používaný jako ústní voda, má nízkou koncentraci a krátký čas kontaktu se zuby na to, aby je mohl vybělit. Antibakteriální efekt můžeme považovat za výhodu této procedury. 5. Bělící zubní pasty Ani bělícím pastám příliš nevěřte. Můžeme je rozdělit do několika skupin na enzymatické, s 0,1% peroxidem vodíku, s abrazivními částečkami nebo „černé“ pasty s aktivním uhlím. Pasty obsahují látky jako perlit, vápenec nebo silice, které usazeniny ze zubu jemně obrušují, ale nedokážou odbarvit pigmenty, které jsou v zubu samotném usazené. Bělící zubní pasty jsou příhodným prostředkem pro snížení tvorby povrchových skvrn u kuřáků. Za nejšetrnější k tvrdým zubním tkáním můžeme považovat bělící zubní pasty na bázi přírodních enzymů jako je papain, bromelain a actinidin. 6. Bělící pásky Na bázi peroxidu vodíku jako účinnou bělící látkou fungují bělící pásky. Jedná se o volně prodejný kosmetický přípravek a tedy nesmí překročit 0,1% koncentraci peroxidu. Přiloží se na zuby, její okraj se srovná s okrajem dásně a jemně se přitlačí. Dle návodu se nechá působit 30-60 min, následně se proužek odlepí a vyhodí, ústa vypláchnete. Pásky jsou vyráběny v univerzální velikosti, ovšem velikost zubů je individuální. Proto jejich hlavní nevýhodou je netěsná aplikace podél dásně, kdy může dojít k jejímu poleptání bělícím gelem. 7. Bělící pera Obsahují malé množství peroxidu v gelové formě, který se natírá na přední plošky zubů. Výhodou oproti páskám je přesná aplikace, díky které se vyhnete podráždění dásní. Opět koncentrace účinné bělící látky u volně prodejných produktů nesmí přesáhnout 0,1% peroxidu vodíku, což je velmi nízká až neúčinná koncentrace. Nevýhodou je nechtěná konzumace bělící látky, která může způsobit zažívací obtíže. 8. Bělící pudry Při kontaktu s vodou se mění v pěnu a používají se společně s kartáčkem k čistění namísto zubní pasty. Při používání bělícího pudru nikdy na zuby příliš netlačte a používejte měkký zubní kartáček, protože opět fungují na principu abraze, obrušování povrchové vrstvy skloviny. Při dlouhodobém využívání této metody dochází k postupné nenávratné ztrátě zubních tkání mechanickým obrušováním a začíná se objevovat již zmíněná citlivost zubů. 9. Kokosový olej Převalování oleje v ústech oil pulling či tzv. mlgání má údajně zuby detoxikovat a vybělit. Tato indická ájurvédská metoda se používá jako součást denní očistné rutiny, nebo jako extra léčebná metoda, kde se řeší ztráta chuti, bolest v krku, zánětlivé onemocnění v oblasti krku, zánět mandlí, bolesti zubů, zápach z úst atd. Postup je následující – do úst si po vyčištění zubů dáte lžíci kokosového oleje (sezamového, slunečnicového, arašídového, panenského olivového atd.) a v uzavřených ústech převalujete spolu s tvořícími se slinami po dobu patnácti až třiceti minut. Poté se směs vyplivne, je prý plná toxinů a bakterií, které se na olej nabalí. Tato alternativní metoda rozhodně nenahrazuje samotné čištění zubů klasickým zubním kartáčkem a mezizubním kartáčem. 10. Žvýkejte Po jídle si dopřejte žvýkačku bez cukru. Žvýkáním stimulujete produkci sliny, které se okamžitě pustí do zbytků jídla, a navíc také neutralizují kyseliny, které po jídle v ústech vznikají. Prospěje i vašemu dechu. Nežvýkejte však déle než 5 minut, ať nedochází k přetěžování čelistního kloubu. Existuje řada dalších rad a postupů, jak dosáhnout zářivě bílých zubů za pár korun. Avšak sami se můžete přesvědčit o faktu, že ne vždy je dobré ušetřit, obzvláště v případě, kdy se jedná o zdraví. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #bělenízubů

Během prodělávané nemoci často klesá naše motivace starat se důkladně o své zuby. Nedostatečná ústní hygiena může dokonce prodloužit dobu zotavování nebo zapříčinit vznik jiných onemocnění jako jsou zubní kaz nebo zánět dásní. Proto je tak důležité ani v těchto chvílích nepolevit a čisti si zuby minimálně 2x denně, a to včetně mezizubních prostor. Kartáček může být v nejkrajnějším případě zdrojem infekce. Pokud není dobře skladován, může jeho povrch nahrávat růstu některých nebezpečných bakterií. Ty se pak mohou drobnými oděrkami na sliznici úst dostávat do krevního oběhu. Naopak správné skladování a péče o kartáček zajistí, že se nestane zdrojem infekce. Jak se o kartáček starat? Kartáček nám v ideálním případě vydrží 2-3 měsíce při čištění zubů 2x denně. Po této době se vlákna používáním opotřebují (roztřepí), čímž se sníží schopnost zubního kartáčku odstranit plak stejně dobře a rychle, jako když byl nový. Připomenout nám výměnu zubního kartáčku za nový může např. změna ročního období. Jasným signálem pro dřívější výměnu zubního kartáčku je ale nemoc. Bakterie, kterých je během infekční nemoci v ústech mnohem větší množství, se drží ve vláknech kartáčku a je proto potřebné buď kartáček vyměnit, anebo ho alespoň vydezinfikovat. Mohou žít bacily v našem kartáčku? Ano samozřejmě mohou, ale jen pár hodin a možná v extrémních případech pár dní. Vlhké prostředí právě opláchnutého kartáčku jim rozhodně svědčí. I když lidé často schovávají zubní kartáček do skříňky nad umyvadlem nebo jej překrývají plastovou krytkou, před bakteriemi v koupelně jej neuchrání. Tento způsob je dokonce kontraproduktivní, protože v uzavřeném prostoru neproudí vzduch. Kartáček by se měl po použití vždy důkladně promýt čistou vodou a nechat vlákna kartáčku dobře proschnout. Ve vlhku se totiž snáze množí bakterie a plísně. Proto se doporučuje ukládat kartáček ve svislé poloze spíše na otevřeném místě, kde k němu může proniknout vzduch. Do pouzdra patří kartáček až po tom, co je suchý. Kartáčky, které mají na svém povrchu nejrůznější záhyby, prolisy a útvary, mohou být útočištěm pro více bakterií než kartáčky s hladkým povrchem. Pokud by toto někomu nestačilo, má další možnosti. Můžete kartáček ponořit na několik minut do vroucí vody nebo do antibakteriální ústní vody. Dezinfekční a protiplísňové vlastnosti má v domácích podmínkách také peroxid vodíku nebo ocet. Přidejte do sklenice s vodou dvě lžíce octa a kartáček do ní namočte. Nechte ho tam několik sekund, poté ho vyndejte a důkladně vymyjte vodou a nechte uschnout. V současné době jsou na trhu moderní zařízení tzv. sanitizéry. Jedná se o doplněk, do kterého po čištění umístíte náhradní hlavice elektrického kartáčku nebo samotný manuální kartáček. UV-C lampa v dezinfekčním boxu vyzařuje krátkovlnné ultrafialové záření, které narušuje buněčné struktury mikroorganismů, a tím je ničí. Výměnná hlavice elektrického kartáčku nabízí spoustu míst, kde se mohou bakterie ukrývat. Jde zejména o vnitřní prostor duté hlavice, kam se snadno dostane zubní pasta smíchaná se slinou. Zkuste si oddělit svoji hlavici od těla elektrického kartáčku a můžete být nemile překvapeni, co za nečistoty objevíte. Ale i zde platí, že tím nejlepším, co můžete udělat, je kartáček důkladně omýt a nechat dokonale vyschnout. Bakterie v ústech vytvářejí specifickou mikroflóru, jejíž složení se u každého člověka trochu liší, přesto není potřeba skladovat kartáčky členů domácnosti separátně. Významný přenos bakterií z kartáčku na kartáček nehrozí a u zdravých jedinců se není čeho obávat. Jiná situace nastává, pokud některý člen domácnosti onemocní nebo má sníženou imunitu. Pokud se choroba přenáší kapénkovou infekcí, pak je nanejvýš vhodné oddělit kartáček nemocného od ostatních přinejmenším na dobu trvání choroby. Během nemoci bývá jazyk povleklý, proto se můžeme zaměřit na jeho očistu. Jemně si několika tahy kartáčkem čistěte jazyk od kořenu až ke špičce jazyku. Odstranit snadno a rychle bakterie a povlak z povrchu jazyka mohou speciální škrabky na jazyk, které jsou tvarovány tak, aby minimalizovaly dávivý reflex. V průběhu nemoci nás také může potrápit zvracení, po kterém je sklovina zubů změklá, naleptaná kyselými žaludečními šťávami. Z toho důvodu odborníci doporučují po zvracení minimálně 30 min s čištěním počkat a propláchnout si ústa pouze čistou vodou nebo ústní vodou. Při okamžitém čištění po zvracení si můžete způsobit nevratná erozivně abrazivní poškození povrchu zubů. Často je kariézní postižení mléčných zubů odůvodňováno opakovaným podáváním antibiotik v dětského věku. Není to ale antibiotikum jako účinná látka, ale forma, v jaké je lék podáván. Problematická mohou být různá další léčiva (antitusika, analgetika, antihistaminika), která jsou dětem podávána v podobě sladkých sirupů, aby jejich užívání bylo pro dítě přijatelné. Častý příjem takové lékové formy může být důvodem zvýšeného výskytu kazu raného dětského věku tzv. early childhood caries (ECC). Proto by při opakovaném či dlouhodobém užívání těchto léků měli rodiče obzvlášť pečlivě dohlédnout na dodržování důsledné hygieny dutiny ústní. U dospělých mohou být příkladem lékových forem s obsahem cukru, a tudíž potenciálně zvyšujících riziko zubního kazu, žvýkací tablety (např. antacida), pastilky nebo homeopatika. Doporučuje se, aby při požití lékových forem obsahujících sacharidy, byla ústa vypláchnuta čistou vodou nebo ústní vodou, která pomůže k neutralizaci pH a odplavení cukrů z povrchu zubů. Ve většině běžných kosmetických zubních past a ústních vod se nachází mentol, který výrazně snižuje vstřebávání homeopatik sliznicí dutiny ústní. Pokud se léčíte homeopatiky, vybírejte si speciální „homeopatické“ pasty, které nabízí šetrnou péči o zuby bez přídavků SLS, chemických pěnidel, umělých parfemací a příchutí. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #zdraví #jakpečovatokartáček

Cukrovka neboli diabetes mellitus je velmi časté závažné chronické onemocnění, které má negativní vliv na imunitní systém člověka, a jeho výskyt celosvětově stále stoupá. Přestože jde o chorobu, která zatím není vyléčitelná, lze vhodnou životosprávou a ve spolupráci s lékaři regulovat hladinu glukózy v krvi a předejít tak mnoha závažným zdravotním komplikacím. Výrazně častější je diabetes mellitus II. typu (získaná cukrovka, non-inzulin-dependentní). Je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu (relativní nedostatek), která vede zpočátku k hyper-inzulinémii a později ke snižování jeho sekrece. Postihuje hlavně osoby střední a starší generace, výskyt s věkem stoupá. Na jeho vzniku má podíl i dědičnost, ale důležitým faktorem je nezdravý způsob života a obezita. Glokomentr. Cukrovka a péče o zuby. Diabetes mellitus I. typu (vrozený, inzulin-dependentní) začíná obvykle v dětství nebo v mládí a jeho příčinou je absolutní nedostatek inzulinu. Dochází k němu v důsledku autoimunitní destrukce beta buněk Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. U diabetiků je jednoznačně prokázáno zvýšené riziko zánětu tkání, tedy i tkání držících zub v ústech (tzv. parodontitis). Existuje přímá úměra mezi trváním diabetu, hladinou cukru v krvi (glykemií) a ztrátou podpůrných tkání zubu (parodontu). U jedinců s dobře kompenzovaným diabetem nedochází k takovým výkyvům hladiny cukru v krvi a cévní změny jsou pomalejší. Strukturální a funkční změny na cévách parodontálních tkání jsou podobné těm, které se popisují na oční sítnici a glomerulech ledvin diabetiků. Dochází k porušení bariérových funkcí imunitního systému, což způsobuje zvýšenou náchylnost k infekci a opožděné hojení ran (například i po vytržení zubu). Máte-li cukrovku, je pro vaše tělo obtížnější bojovat s bakteriemi plaku, které mohou vyvolat gingivitidu (zánět dásní). Při nedostatečné individuální domácí péči o chrup, a pokud se gingivitida neléčí, mohou problémy přerůst do chronického stadia v parodontitidu. Mezi cukrovkou a parodontitidou je prokázaný oboustranný vztah. Stejně jako diabetes může zhoršovat parodontitidu, může pokročilá parodontitida zhoršovat diabetes. Přístup dentálních hygienistek a zubních lékařů k pacientům s diabetem I. typu i II. typu se zásadně neliší. U každého diabetika by měl být vyšetřen a průběžně sledován stav parodontu včetně dětí. Stěžejní je včasná a adekvátní léčba. Navštěvujte pravidelně svého zubního lékaře a dentální hygienistku. Upozorněte je, že máte cukrovku. Poraďte se s nimi o správné péči o chrup a dásně, případně o zubní náhradu. Sliny diabetika obsahují zvýšenou hladinu cukru. Ten přitahuje mikroorganismy a vytváří jim velice vhodné podmínky k dalšímu růstu. Diabetes může vést k výraznému snížení sekreční kapacity slinných žláz tzv. xerostomii. Suché, drobivé potraviny, jako jsou obiloviny a sušenky, může být velmi obtížné žvýkat a polykat. Mezi další komplikace patří vředy v ústní dutině či lepení jazyka na patře. Pacienti s xerostomií si často stěžují na poruchy chuti, bolesti jazyka (glossodynia) a zvýšenou potřebu pít vodu, a to zejména v noci. Xerostomie může vést ke značnému zvýšení výskytu zubního kazu a šíření zánětů. Ruku v ruce se xerostomií jde i zápach z úst. Se sníženým množstvím slin souvisí i atrofie ústní sliznice (zejména atrofická glossitis) a snazší tvorba otlaků (dekubitů) pod snímacími zubními náhradami. K dalším chorobám dutiny ústní spojovanými s cukrovkou patří kvasinkové onemocnění způsobené Candidou albicans . Vyšší hladiny glukózy v krvi zajišťují lepší životní prostředí pro kvasinky v ústní dutině diabetiků. Jedná se o skvrny, které mohou být červené, bílé nebo obojí barvy. Skvrny se často nalézají na patře nebo na zadní straně jazyka. Léčba infekce kvasinkou Candidou je poměrně složitá a potřebuje komplexní posouzení stavu lékařem. Jednou z možností je předepsání fungicid, či kortikoidů. V umělé zubní náhradě (protéze), může kvasinka též přežívat. Proto je třeba protézu tzv. rebazovat (výměna protézního lože) nebo nechat zhotovit úplně novu. Diabetikům lze pro snížení rizika kvasinkové infekce doporučit používání škrabky na jazyk. Škrabkou si několikrát přejeďte směrem od kořene jazyka k jeho špičce. Očistu jazyka provádějte dvakrát denně. Vhodné je také po mechanickém čištění dezinfikovat celkovou nebo částečnou snímatelnou zubní náhradu roztokem připraveným z šumivé tablety. Velká část diabetiků II. typu se léčí s vysokým krevním tlakem (součást metabolického syndromu). Pokud jsou v medikaci hypertenze použity blokátory kalciových kanálů (zejména nifedipin), vzniká často u pacientů s nedostatečnou ústní hygienou hyperplastická gingivitis. Diabetes mellitus je také považován za jeden z rizikových faktorů pro zavádění zubních implantátů. Zejména u diabetiků s nedostatečně kompenzovaným onemocněním může být srůstání titanového implantátu s kostí (oseointegrace) ovlivněno negativně. Při onemocnění cukrovkou byste rozhodně neměli podceňovat prevenci. Nezapomínejte si čistit zuby měkkým zubním kartáčkem a pastou s fluoridy dvakrát denně, včetně mezizubních prostor. Diabetik reaguje zánětem i na takové množství zubního plaku, jaké by u zdravého jedince pražádné obtíže nevyvolalo. Proto je velice důležité, aby nemocný cukrovkou dbal o svou zubní hygienu ještě dvakrát pečlivěji než zdravý člověk. Pokud si nevíte rady, jaké dentální pomůcky jsou pro vás nejlepší, nebo nevíte, jaká technika čištění je zrovna pro vás vhodná, neváhejte navštívit odborníka a konzultujte to s dentální hygienistkou nebo zubním lékařem. Pro zdravý chrup je kromě prevence důležité i pravidelné měření glykémie. Dodržování vyváženého jídelníčku je základ, pozor si pak rozhodně dejte na kouření. Kouření v kombinaci s diabetem totiž mnohonásobně zvyšuje riziko vzniku vážných komplikací a onemocnění dásní nebo i ztráty chrupu. Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #zdraví #cukrovka

Nesprávná starost o ústní dutinu může vést k nahromadění mikrobiálního povlaku a rozvoji gingivitidy – zánětu dásní, který když se neléčí, přechází do parodontitidy tedy nevratné ztrátě závěsného aparátu zubu. Nedávné důkazy naznačují, že parodontitida může být spojena s onemocněním srdce, cukrovkou a dalšími celkovými onemocněními. Ústa jako brána do našeho těla – co víte o souvislostech Jaká je souvislost mezi ústním zdravím a vaším srdcem? Vědecké studie ukazují, že zánětlivé onemocnění v ústech a bakterie spojené s parodontitidou mohou být spojeny s rozvojem srdečních onemocnění. Riziko spočívá v tom, že škodlivé ústní bakterie mohou vstoupit do krevního oběhu a podporovat rozvoj tukových deposit (aterosklerotických plátů) v cévách srdce. Dále se uvádí, že zánětlivé proteiny mohou vstoupit do krevního oběhu a mohou stimulovat zánět v cévách. Oba mechanismy naznačují, že tyto stavy mohou vést ke vzniku krevních sraženin a přispět ke vzniku srdečních onemocnění. Jaká je souvislost mezi cukrovkou (diabetes mellitus) a ústním zdravím? Diabetes může ovlivnit vaše zdraví ústní dutiny a vaše ústní zdraví může ovlivnit váš diabetes. Parodontitida zhoršuje hladinu krevního cukru jak u diabetiků, tak u ne diabetiků, a zvyšuje tím riziko vzniku diabetu. Při stávajících zánětlivých onemocněních v ústech (parodontitidě) vede zánět zpětně k inzulínové rezistenci. Narušená tvorba inzulínu nebo inzulínová rezistence způsobuje zvýšenou hladinu krevního cukru,a tím vzniká začarovaný kruh. Pokud se zvýší hodnota krevního cukru, imunitní systém prudce reaguje na toxiny, které uvolňují bakterie v zubním povlaku zejména v oblasti okraje dásně. Důsledkem toho je, že zánět dásně se rozvíjí rychleji a má závažnější průběh. Diabetes se zhoršuje a vzniká zmíněný bludný kruh. Obě onemocnění se souběžně zhoršují. Parodontitida tak zvyšuje riziko vzniku dalších celkových onemocnění, které jsou původně důsledkem diabetu. Účinná léčba parodontitidy může zlepšit a usnadnit nastavení hladiny krevního cukru u diabetiků s diabetem typu 2. Jaká je souvislost mezi komplikacemi v těhotenství a ústním zdravím? Současné důkazy podporují názor, že mikroorganismy dutiny ústní a jejich produkty pronikají do krevního oběhu a dostávají se přímo do prostředí plodu, kde způsobují zánětlivé a imunitní reakce ovlivňující vyvíjející se plod. Tyto bakterie mohou krevním oběhem cirkulovat také do jater, kde vytvářejí zánětlivé látky, které se následně šíří k vyvíjejícímu se plodu. V klinických studiích je s přítomností parodontitidy u matky spojována nízká hmotnost plodu, předčasný porod a preeklampsie. Existují nové důkazy o souvislostech mezi onemocněním parodontu a chronickým obstrukčním onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním ledvin, revmatoidní artritidou, kognitivními poruchami, obezitou, metabolickým syndromem a některými druhy rakoviny. #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #prevencezdraví #dentálníhygiena

Snímatelné zubní náhrady představují náhrady chybějících zubů v případě, že je nelze nahradit „napevno“ fixním můstkem nebo zubními implantáty. Bývají zpravidla levnějším řešením, proto se k nim přistupuje i z finančních důvodů. Snímatelné zubní náhrady dělíme na částečné a celkové tzv. totální protézy. Skládají se z prefabrikovaných pryskyřičných zubů, růžového individuálně zhotoveného těla, kovových vyztužovacích a spojovacích prvků a retenčních spon, které přidržují náhradu na zbylých zubech v ústech. Mějte na paměti, že ani ta nejdokonalejší vyndavací zubní náhrada nemůže plnohodnotně zastoupit vlastní zuby. Člověk, kterému je zhotovována první celková snímatelná náhrada, samozřejmě neví, co od ní má očekávat. Je většinou velmi nepříjemně překvapen, že při nošení náhrady musí změnit celoživotně zažité návyky v přijímání potravy, mimice obličeje, a dokonce i mluvení. Náhrada v ústech drží jen díky určitému "podtlaku" mezi slizniční plochou tzv. těla náhrady a sliznicemi dásní a patra. Nikdy tedy nemůže držet tak pevně jako vlastní zuby. Častou iluzí je, že se snímatelnou náhradou bude možné hryzat mrkev či ukusovat tvrdé jablko a je velkým překvapením, že problémem může být i obyčejný neškodně vyhlížející rohlík, jehož houževnatá hmota však vyžaduje ke zpracování značný tlak. Snímatelné zubní náhrady Co nám může usnadnit zvykání si na snímatelnou zubní náhradu? Důležité je náhradu opravdu začít nosit, zkoušet s ní mluvit nahlas, třeba před zrcadlem číst noviny. Rozmělňování potravy je bezesporu nejobtížnější částí nácviku. Naučit se s protézou jíst tak, aby si mohl uživatel v klidu a bez obav vychutnat své oblíbené jídlo i ve společnosti, vyžaduje důkladný trénink a trpělivost. Učte se s ní žvýkat, nejlépe pomalu rovnoměrně, malé kousky a neukusovat tvrdé potraviny. Pocit zvýšeného slinění se upraví, jakmile si na novou náhradu zvyknete. Prvotní pocit na zvracení pomůže obelstít cucání tvrdých mentolových bonbonů. Pozor na horké pokrmy a tekutiny, které přes umělé pryskyřičné patro necítíte a můžete se popálit. Vnímání chuti bývá také omezeno. Pokud náhradu nenosíte nebo jen svátečně, mění se tvar protézního lože alveolární sliznice úst a náhrada už nebude sedět. Na začátku, když je náhrada nová , musíme si na ni zvyknout a může nás někde tlačit. Důležité je náhradu co nejvíce nosit, alespoň 3 hodiny v kuse, aby bylo otlačené místo dobře vidět a lékař ho mohl v zubní ordinaci upravit. S otlaky a drobným podrážděním nám mohou pomoci speciální gely a ústní vody s chlorhexidinem, které jsou na krátkodobé používání. Střídat je můžeme s bylinnými produkty ze šalvěje, řepíku či heřmánku. Pokud se náhrada při jídle uvolní, pomůže zavřít ústa a naprázdno polknout. To vytvoří podtlak a náhrada se zpět přisaje ke sliznici. Pomoci mohou fixační prostředky, díky kterým se zubní náhrada z úst neuvolní při mluvení a získáte tak větší jistotu. Jsou k dostání ve třech formách – jako krém, jako prášek a v podobě tenkých přilnavých podložek. Každá z těchto forem má své výhody a nevýhody a je nutné vyzkoušet, která varianta je pro vás nejvhodnější. Fixační krémy zabrání vniknutí jídla pod náhradu. Aplikují se na očištěnou suchou protézu, v malém množství, bodovitě. Materiál se nesmí vrstvit ani ho dávat zbytečně moc, protože by přetékal a neplnil svoji funkci. Fixační krém rozhodně není určen k upevňování/korekci opotřebovaných a špatně padnoucích či nedoléhajících zubních náhrad. Náhrady se zhotovují přesně na míru na danou situaci v ústech. Pokud se situace změní, například zhubnete, přijdete o nějaký zub, musí zubní lékař náhradu upravit , aby odpovídala. Řada nositelů zubních náhrad zanedbává péči, a proto jim hrozí mnoho zdravotních komplikací jako jsou zánět protézního lože, plísňová onemocnění (candida); vznik zubního kazu u zbývajících zubů; parodontitida a následná ztráta zbývajících zubů; tvorba zubního kamene; nepříjemný zápach z úst a také nevzhledné zabarvení náhrady (tzv. pigmentace). I když se jedná o umělé zuby, měli byste chodit na preventivní prohlídku k zubnímu lékaři alespoň jednou ročně. Tak, jako se s věkem mění tvar obličeje, mění se i tvar ústní dutiny. Proto bude nutné zubní protézu po nějaké době (nejčastěji po několika letech) upravit tzv. rebazovat neboli podložit. Nesedící protéza může způsobovat otlaky a bolestivé vředy na sliznici úst. Jak se starat o zubní náhradu? Věnujte pozornost správnému čištění. Určitě nestačí naložit „druhé zuby“ do skleničky s vodou a ráno je zase nasadit do úst. Stejně jako na vlastních zubech, tak i na protéze se usazuje každý den zubní povlak. Náhradu čistíme vždy mimo ústa nad vodou napuštěným umyvadlem, aby nedošlo k jejímu poškození, kdyby nám vyklouzla z ruky. Pokud hůře vidíte, nezapomeňte si nasadit brýle. Náhradu pevně a jistě uchopíme, čistíme ji vždy z obou stran. Zaměříme se i na vnitřní stranu, která nasedá k sliznici a samozřejmě nevynecháme ani kovové prvky. K čištění využíváme speciální kartáček na protézy a tekuté mýdlo. Vyvarujte se používání klasické zubní pasty a čistících prostředků pro domácnost, které jsou příliš hrubé a agresivní a mohly by náhradu poškodit. S čištěním drobných detailů, například kovových spon, nám pomůže solo/single neboli jednosvazkový kartáček. Nakonec náhradu důkladně opláchněte pod tekoucí vodou. Zbytky fixačního krému je třeba důkladně odstranit nejen z protézy, ale i z dásní, kde může zůstávat. To uděláme měkkým zubním kartáčkem bez pasty, což navíc zlepšuje prokrvení ústní sliznice. Během noci bychom měli nechat sliznice v ústech odpočinout. Vyčištěnou protézu uložíme do speciálního boxu do čisté vody, protože by neměla vyschnout. Pokud chceme náhradu vydezinfikovat, použijeme k tomu speciální čisticí tablety, které jsou prevencí kvasinek a plísní. Náhradu vždy nejprve mechanicky očistíme kartáčkem. Po uplynutí výrobcem doporučené doby působení, nejčastěji 15 minut, protézu vyndáme a důkladně ji opláchneme pod tekoucí vodou od zbytků čistícího roztoku. Pak můžeme náhradu vložit zpět do úst. Náhradu si také můžeme nechat vyčistit profesionálně na dentální hygieně nebo u zubního lékaře v ultrazvukové čističce. Co když se stane nehoda? Pokud vám snímatelná náhrada spadne na zem, praskne, ohne se spona, vypadne zub nebo se jinak poškodí, nezkoušejte to opravit doma sami (rozhodně nepoužívejte sekundové lepidlo) a neprodleně vyhledejte pomoc zubního lékaře. Ten odešle náhradu na opravu do zubní laboratoře, kde ji zubní technik spolehlivě opraví. Jaké jsou moderní trendy ve snímatelných náhradách? Hybridní (nebo-li podmíněně snímatelné) náhrady představují přechodnou variantu mezi částečnou a celkovou snímatelnou náhradou. Ošetřují se jimi stavy, kdy jsou v ústech zuby horší biologické kvality, na které již nelze zhotovit fixní můstek, ale je škoda zuby vytrhnout. Svým vzhledem budí dojem celkové snímatelné protézy. V ústech jsou však kotveny na zbývající zuby, které se pod náhradou ukrývají, a to pomocí některého, níže popsaného, typu upevňovacích systémů. Tyto zbývající zuby je samozřejmě nutné stále čistit klasickým způsobem, tedy zubní pastou s fluoridy a měkkým zubním kartáčkem. Nezapomínejte i na mezizubní kartáčky, případně zubní nit jednou denně. Pro detailní čištění samostatně stojících zubů nám opět může být velmi nápomocný single/solo/jednosvazkový kartáček. Částečné snímací náhrady se zásuvnými spoji drží na zbylých zubech ošetřených korunkami pomocí speciálních kuliček, patentek nebo třmenů (tzv. systém patrice – matrice), do kterých se snímací protéza zasune (nebo nacvakne). Na rozdíl od klasických snímatelných náhrad mnohem lépe drží a mají lepší estetiku. Životnost plastových zásuvných spojů je však do určité míry omezená a musí se po čase vždy vyměnit. Částečné snímací náhrady kotvené teleskopickými korunkami nemají na zbylých zubech vidět žádné kovové spony, protože k upevnění náhrady složí kovové dvouplášťové teleskopické korunky. Jejich vnitřní část je pevně nacementována (přilepena) na zubu a vnější část je součástí protézy. Zvláštní postavení mají snímatelné zubní náhrady ve spojení se zubními implantáty . Snímatelné náhrady z pružných termoplastických materiálů (např. VivaFlex, Deflex, Flexite) nemají žádné kovové spony. Celá náhrada včetně spon je vyrobena z pružné pryskyřice a lépe tak splývá s růžovou dásňovou tkání a zbývajícími zuby. Pružné spony mohou být umístěny až u krčků nosných zubů, proto jsou spony v ústech méně viditelné a také neošoupávají sklovinu zubů. Oproti klasickým protézám jsou také mnohem lehčí, protože mohou být tenčí, tím jsou komfortnější a nevadí tedy tolik pacientům v ústech. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #zdraví #zubnínáhrada

Spousta lidí je přesvědčena o tom, že bitva o zdravé zuby je prohrána v okamžiku, kdy se narodili. Většinou si myslí, že o zuby musí nutně přijít, když je měl špatné někdo v rodině. Mnoho problémů začíná zánětem dásně, což je imunitní reakce na bakterie v neodstraněném zubním povlaku. Dáseň následně začne krvácet, otékat a odchlipovat se od povrchu zubu. Zubní plak se pak dostane pod dáseň, kde tvrdne a mění se na poddásňový zubní kámen, který rozrušuje závěsný aparát zubu (parodont). Postupně kost ztrácí svou spojovací funkci, začne se rozpouštět a ustupovat. Jakmile kořen zubu nemá v čem držet, začne se zub viklat a postupně může vypadnout, nebo je nutné jeho vytržení zubním lékařem. Tvorbě plaku nelze za normálních podmínek zabránit, lze jej však pravidelnou hygienou udržovat v mladé, co nejméně škodlivé formě. Přestože zubní kaz, zánět dásní ani chronická parodontitida nejsou primárně dědičná onemocnění, jsou dědičné faktory velmi oblíbenou výmluvou všech našich klientů. Jedná se o snahu přenést zodpovědnost za svoje zubní zdraví na někoho nebo na něco jiného. Vznik bakteriálního zubního povlaku není dědičný. Geneticky podmíněná může být pouze schopnost našeho organismu bránit se nepříznivým vlivům a také složení tvrdých zubních tkání (množství a kvalita skloviny). Proto je někdo vůči negativním vlivům mikrobiálního povlaku odolnější a jiný ne. To, jak dobře si zuby dokážeme vyčistit, zbavit je zubního plaku, ovlivňujeme výhradně sami. Onemocnění zubů není dědičné Agresivní, rychle probíhající formy parodontitidy jsou ojedinělé (1-5 % populace) a postihují spíše mladší věkové skupiny, výjimečně už i děti, kde jsou velice často vázány na závažná celková onemocnění. Výrazným rysem postižení je extrémně rychlá ztráta kosti kolem některých zubů, a to nejčastěji prvních stálých stoliček a středních řezáků. Zubního plaku u agresivní parodontitidy se tvoří na zubech velmi málo, zato v něm nacházíme vyšší procentuální zastoupení mikroorganismů velmi škodlivého tzv. červeného komplexu, především bakterii Actinobacillus actinomycetemcomitans. K léčbě se kromě výborné dentální hygieny využívá i antibiotik k redukci agresivních parodontálních patogenů. Bez čeho se zdravé zuby a dásně neobejdou je mezizubní kartáček (někdy zubní nit). Zcela klíčová je vhodná velikost mezizubního kartáčku. Každodenní čištění mezizubních prostor se samozřejmě týká i dětí, a to pod dohledem rodičů. Infekční zubní kaz, ale i parodontitida vznikají nejčastěji právě v nečištěném mezizubní prostoru. Příčinou těchto onemocnění jsou bakterie přítomné ve škodlivém zubním plaku, který se neustále vytváří na povrchu zubů a v dásňovém žlábku. Zubní kámen se vytvoří z neodstraněného zubního plaku, do kterého se ukládají minerální látky ze slin a zbytků potravin. Tvoří se především na okrajích dásní a následně i pod dásní. Zubní kámen už sami doma běžným čištěním za pomoci pasty a zubního kartáčku neodstraníme, zde přichází na řadu profesionální dentální hygiena v zubní ordinaci. Mnoho lidí má problémy s chrupem, přestože si zuby pravidelně čistí. Jak dlouho si čistit zuby, aby byly zdravé? Nejde o to jak dlouho nebo kolikrát denně. Mnohem důležitější je každodenní důkladné vyčištění chrupu včetně mezizubních prostor, kam běžný kartáček nedosáhne. Což trvá mnohem déle, než proklamované 2 minuty. Správná péče o chrup může rodinám ušetřit spoustu bolesti i financí. Investovat čas i peníze do pravidelného čištění a pomůcek pro ústní hygienu se tak vždy vyplatí. Bohužel stále mnoho Čechů tuto prevenci podceňuje. Některé odhady uvádí, že parodontitidou, úbytkem kosti kolem zubů, trpí každý třetí Čech. Toto onemocnění je pomalé, vleklé a obvykle nezpůsobuje bolest ani intenzivní obtíže. Nejčastějším varovným signálem je zarudnutí, otok a krvácení dásní, zápach z úst, přecitlivělé zuby na studené podněty v důsledku odhalených kořenů a v posledním stádiu i pohyb zubů. Je známým faktem, že chronický zánět dásní a parodontitida ze špatné ústní hygieny zhoršuje například diabetes mellitus, onemocnění srdce a cév, podílí se na vzniku infarktu, mrtvice nebo způsobuje předčasné porody. Delší dobu se množí důkazy o vlivu na vznik Alzheimerovy choroby. Kouření je prokázaným rizikovým faktorem, který negativně ovlivňuje úspěšnost terapii parodontitidy a dlouhodobou stabilitu zubních implantátů. Přijde vám zbytečné platit za profesionální čištění zubů? Cenové rozpětí dentální hygieny je široké jako cenová nabídka jídel v restauracích. Ceny se odvíjejí od přímých nákladů na použitý materiál a minutové sazby, která je stanovena na základě cenové kalkulace zpracované podle zákonem daných předpisů. Roli hraje také lokalita, přístrojové vybavení ordinace, další vzdělávání hygienistky atd. Dentální hygiena nespadá do výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Některé pojišťovny však na dentální hygienu přispívají alespoň minimálně v rámci svých bonusových programů. Profesionální dentální hygienu si zaslouží opravdu každý, a to i děti. Rozdíl je v tom, že někdo potřebuje jen instruktáž s vhodnými pomůckami, jiný důkladné očištění zubů od plaku, zubního kamene či pigmentů. Proto tuto péči někteří lidé potřebují častěji. Pokud budeme celý život o své zuby pečovat správně, není důvod, proč bychom o ně měli nutně v pokročilém věku přijít. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #zdraví #dědičnost

Mléčný (dočasný) chrup se začíná vyvíjet už v prenatálním období – v 6. až 10. týdnu. Se 4.–6. měsícem embryonálního vývoje děťátka bývá spojována mineralizace chrupu. Mléčný chrup tvoří 20 mléčných zubů (8 řezáků, 4 špičáky a 8 stoliček). Do konce prvního roku mají děti obvykle prořezaných 8 zubů, do konce druhého 16 a ve věku 2,5 roku by měly mít „venku“ všech dvacet zubů. Před prořezáním prvních zoubků se z děťátka stane malý křikloun, který nechce spát a je celý mrzutý. Objevit se může i zvýšená teplota, zvracení nebo průjem. Dítku můžete ulevit pomocí kousátek, která mohou být naplněna chladivým gelem. Kousáním se masírují a zároveň prokrvují dásně, což usnadňuje prořezávání zoubků. Pro okamžitou úlevu od bolesti namažte dásně speciálním gelem z lékárny. Jako první můžete očekávat dolní řezáky, které se obvykle prořezávají mezi 6. a 8. měsícem. Každé dítě je ale originál, takže na první zoubek můžete čekat i déle. Jakmile se miminku vyklube první zoubek, je správný čas jej začít čistit. Nejprve je dobré si vybrat správný kartáček, často doporučovaný silikonový prsťáček či otření zoubků gázou nebo plenou je opravdu nedostatečné. Zvolte jemný dětský kartáček, který má hustě osazená měkká vlákna s rovným zástřihem. Výborným pomocníkem pro čištění malinkých zoubků se může stát solo (jednosvazkový/single) kartáček. Mezi šestým měsícem a prvním rokem vezměte dítě na první návštěvu k zubnímu lékaři. Nejdříve kontroly probíhají spíše formou hry a seznamováním se s prostředím. S dítětem bychom měli doma formou hry nacvičit otevírání a zavírání úst jako u lékaře. Vysvětlete dítěti, že lékař prohlíží pusu zevnitř a že přitom používá malé zrcátko. Zahrajte si doma na zubního lékaře a dívejte se svému dítěti do pusy. Vezměte své dítě s sebou na návštěvu ke svému zubnímu lékaři, až půjdete na preventivní prohlídku. Pomoci mohou i dětské knihy, které popisují prostředí zubní ordinace a prohlídku zubů. Při zavádění rituálu čištění zoubků využijeme instinktivní snahu dětí si v tomto období dávat do pusy vše v dosahu a nabídneme kartáček, formou nápodoby a hry se s ním dítě nenásilně seznámí. Nebojte se si do dětské pusinky sáhnout (všimněte si na přiložených fotografiích), předpokladem jsou samozřejmě čisté ruce, ale odtažením rtů a přidržením bradičky na zoubky lépe uvidíte a současně si jemně fixujete čelist a hlavičku a zabráníte případnému poranění, pokud se dítě nenadále pohne, a to že tohle malá batolata ovládají bravurně. Důležitá je poloha dítěte, maličké děti přirozeně u čištění leží na zádech, u nejmenších dětí můžete využít přebalovací pult, nebo čistit zoubky na posteli, na sedačce, na zemi.....kdekoliv, kde máte dost prostoru, bezpečné místo a dobře uvidíte. Pokud doma máte lampu "čelovku", neváhejte ji použít, s přímým osvětlením zubů na čištění uvidíte mnohem lépe. Zubní pasta je nositelem aktivních látek , které využíváme na posílení a ochranu skloviny zubů, ale pro samotné čištění je na začátku důležitější zvládnutá pečlivá technika a správně vybraný kartáček. Dle nových odborných doporučení se zařazuje dětská zubní pasta již od prvního mléčného zoubku, a to s obsahem fluoridů 1000 ppm. Takto malým dětem, do dvou let věku, se na kartáček nanáší tenká vrstva zubní pasty, která odpovídá velikosti zrnka rýže neboli tzv. umazat štětiny. V tomto věkovém období si dítě ještě neumí vypláchnout ústa a vyplivnout zbytek zubní pasty a téměř veškerou zubní pastu aplikovanou na zubní kartáček spolkne. Nadměrný příjem fluoridů by mohl způsobit skvrny na stálých zubech (zubní fluorózu), které se již v tomto období vyvíjejí v dásni. Od 2 do 6 let může dítě použít množství dětské zubní pasty o velikosti hrášku (dávkuje rodič). Od šestého roku věku dítěte se již počítá s použitím zubní pasty, která obsahuje plnou dávku fluoridů 1450 ppm (tedy jako pro dospělé). Snažte se o co nejjednodušší a dlouhodobě nejudržitelnější cestu, chceme čištění zubů spíše usnadnit a zefektivnit. Takže poctivé čištění kartáčkem a ideálně i solo (jednosvazkovým/single) kartáčkem v bezpečné poloze pod kontrolou zraku, jednoduše, kvalitně. Pokud dítě dospěje do fáze, kdy chce opakovat vše co vidí u rodičů, můžete mu pak dát do ruky "vlastní" kartáček a nechat jej učit nápodobou. Líbivé zubní kartáčky, básničky a písničky o čištění zoubků, pochvala od pana zubaře nebo dentální hygienistky, nalepování obrázků do tabulky, tématické přesýpací hodiny - to vše je pozitivně motivuje k tomu, aby si zuby čistily rády a dostatečně dlouho. Ačkoliv televizory a tablety se zpravidla snažíme u dětí spíše omezovat, puštění oblíbené pohádky nebo videa je také skvělou motivací. Vždyť nikde není psáno, že se zuby musí čistit v koupelně. Dovolte dítěti hrát si s kartáčkem ve vaně při koupání. Jde o to, udělat z čištění zubů běžný denní zvyk, ne ošklivou povinnost. Vymyslete v podstatě cokoliv, jen dítě nestrašte vrtáním a bolestí u zubaře. Pokud pozitivní motivace selhává, snahu o důkladné vyčištění zubů dítěte nevzdávejte. Mějte na paměti, že čištěním zubů předcházíte nemilým komplikacím. Představte si, že Vaše dítě má rýmu. Vy víte, že mu musíte nos vyčistit odsáním hlenů, protože vysmrkat se ještě samo neumí a protože se mu následně uleví. A tím předejdete případným komplikacím, jako je zánět středního ucha. Představte si, že dítě přebalíte i v případě, že se mu to nelíbí, protože tím zabráníte tomu, aby jeho pokožka byla opruzená. S čištěním zubů to v určitém věku dítěte může být stejné, prostě dítě v potřebnou chvíli nemá zájem o kartáček v ústech. Ano, dítě Vám bude dávat hlasitě najevo, že se mu čištění nelíbí, Vy ale můžete být klidní, že jste udělali maximum pro ústní zdraví Vašeho potomka. U dítěte, které čištění zubů vzdoruje, je zásadní poloha jak rodiče, tak dítěte. Rodič sedí, dítě leží, hlavu "vklíněnou" mezi stehny rodiče, ruce podvlečené pod stehy - mohou být v pohybu, ale nemohou zasahovat do čištění, pokud dítě kope, může ho rodič přidržet svými lýtky. Klíčová je pravidelnost, základ je čistit ráno a večer před spaním. Pokud jsou zoubky správně vyčištěné, mohou být poté děti v noci kojené a nemá to vliv na vznik zubního kazu. Problém nastává tehdy, pokud se na zubu ponechá plak s cukry z potravy (nemusíte si hned představovat cukr jako takový, může to být ovoce, sušené ovoce, rohlík, těstoviny, kukuřičné křupky apod.) a do toho mateřské mléko, tam vzniká ideální živná půda pro specifické bakterie, které zapříčiňují vznik zubního kazu. Tyto bakterie využijí jednoduché cukry z potravy a mateřského mléka, zpracují je a vyloučí kyseliny - těmi se zoubek doslova naleptá, demineralizuje se povrch skloviny a tím, zjednodušeně řečeno, postupně vzniká zubní kaz. Zubní kaz se u dětských zubů rozvíjí velmi rychle, proto je potřeba opravdu pečlivé a hlavně pravidelné čištění již od prvního zoubku. Péče o mléčné (dočasné) zuby je stejně důležitá jako péče o trvalý (stálý) chrup. Mléčné zuby jsou zásadní pro vývoj a růst čelistí, proto jejich předčasná ztráta v důsledku nesprávné péče může vést k ortodontickým vadám. Podstatné je, aby rodiče dočišťovali zuby dětem až do věku 10–11 let, což je věk, do kterého se u dětí stále formuje jemná motorika. Autor: Aneta Stryjová, DiS., Marta Matušková, DiS., MBA, Vendula Jaklová, DiS. #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #zdraví #prvnízoubky