Výsledky vyhledávání

Během prodělávané nemoci často klesá naše motivace starat se důkladně o své zuby. Nedostatečná ústní hygiena může dokonce prodloužit dobu zotavování nebo zapříčinit vznik jiných onemocnění jako jsou zubní kaz nebo zánět dásní. Proto je tak důležité ani v těchto chvílích nepolevit a čisti si zuby minimálně 2x denně, a to včetně mezizubních prostor. Kartáček může být v nejkrajnějším případě zdrojem infekce. Pokud není dobře skladován, může jeho povrch nahrávat růstu některých nebezpečných bakterií. Ty se pak mohou drobnými oděrkami na sliznici úst dostávat do krevního oběhu. Naopak správné skladování a péče o kartáček zajistí, že se nestane zdrojem infekce. Jak se o kartáček starat? Kartáček nám v ideálním případě vydrží 2-3 měsíce při čištění zubů 2x denně. Po této době se vlákna používáním opotřebují (roztřepí), čímž se sníží schopnost zubního kartáčku odstranit plak stejně dobře a rychle, jako když byl nový. Připomenout nám výměnu zubního kartáčku za nový může např. změna ročního období. Jasným signálem pro dřívější výměnu zubního kartáčku je ale nemoc. Bakterie, kterých je během infekční nemoci v ústech mnohem větší množství, se drží ve vláknech kartáčku a je proto potřebné buď kartáček vyměnit, anebo ho alespoň vydezinfikovat. Mohou žít bacily v našem kartáčku? Ano samozřejmě mohou, ale jen pár hodin a možná v extrémních případech pár dní. Vlhké prostředí právě opláchnutého kartáčku jim rozhodně svědčí. I když lidé často schovávají zubní kartáček do skříňky nad umyvadlem nebo jej překrývají plastovou krytkou, před bakteriemi v koupelně jej neuchrání. Tento způsob je dokonce kontraproduktivní, protože v uzavřeném prostoru neproudí vzduch. Kartáček by se měl po použití vždy důkladně promýt čistou vodou a nechat vlákna kartáčku dobře proschnout. Ve vlhku se totiž snáze množí bakterie a plísně. Proto se doporučuje ukládat kartáček ve svislé poloze spíše na otevřeném místě, kde k němu může proniknout vzduch. Do pouzdra patří kartáček až po tom, co je suchý. Kartáčky, které mají na svém povrchu nejrůznější záhyby, prolisy a útvary, mohou být útočištěm pro více bakterií než kartáčky s hladkým povrchem. Pokud by toto někomu nestačilo, má další možnosti. Můžete kartáček ponořit na několik minut do vroucí vody nebo do antibakteriální ústní vody. Dezinfekční a protiplísňové vlastnosti má v domácích podmínkách také peroxid vodíku nebo ocet. Přidejte do sklenice s vodou dvě lžíce octa a kartáček do ní namočte. Nechte ho tam několik sekund, poté ho vyndejte a důkladně vymyjte vodou a nechte uschnout. V současné době jsou na trhu moderní zařízení tzv. sanitizéry. Jedná se o doplněk, do kterého po čištění umístíte náhradní hlavice elektrického kartáčku nebo samotný manuální kartáček. UV-C lampa v dezinfekčním boxu vyzařuje krátkovlnné ultrafialové záření, které narušuje buněčné struktury mikroorganismů, a tím je ničí. Výměnná hlavice elektrického kartáčku nabízí spoustu míst, kde se mohou bakterie ukrývat. Jde zejména o vnitřní prostor duté hlavice, kam se snadno dostane zubní pasta smíchaná se slinou. Zkuste si oddělit svoji hlavici od těla elektrického kartáčku a můžete být nemile překvapeni, co za nečistoty objevíte. Ale i zde platí, že tím nejlepším, co můžete udělat, je kartáček důkladně omýt a nechat dokonale vyschnout. Bakterie v ústech vytvářejí specifickou mikroflóru, jejíž složení se u každého člověka trochu liší, přesto není potřeba skladovat kartáčky členů domácnosti separátně. Významný přenos bakterií z kartáčku na kartáček nehrozí a u zdravých jedinců se není čeho obávat. Jiná situace nastává, pokud některý člen domácnosti onemocní nebo má sníženou imunitu. Pokud se choroba přenáší kapénkovou infekcí, pak je nanejvýš vhodné oddělit kartáček nemocného od ostatních přinejmenším na dobu trvání choroby. Během nemoci bývá jazyk povleklý, proto se můžeme zaměřit na jeho očistu. Jemně si několika tahy kartáčkem čistěte jazyk od kořenu až ke špičce jazyku. Odstranit snadno a rychle bakterie a povlak z povrchu jazyka mohou speciální škrabky na jazyk, které jsou tvarovány tak, aby minimalizovaly dávivý reflex. V průběhu nemoci nás také může potrápit zvracení, po kterém je sklovina zubů změklá, naleptaná kyselými žaludečními šťávami. Z toho důvodu odborníci doporučují po zvracení minimálně 30 min s čištěním počkat a propláchnout si ústa pouze čistou vodou nebo ústní vodou. Při okamžitém čištění po zvracení si můžete způsobit nevratná erozivně abrazivní poškození povrchu zubů. Často je kariézní postižení mléčných zubů odůvodňováno opakovaným podáváním antibiotik v dětského věku. Není to ale antibiotikum jako účinná látka, ale forma, v jaké je lék podáván. Problematická mohou být různá další léčiva (antitusika, analgetika, antihistaminika), která jsou dětem podávána v podobě sladkých sirupů, aby jejich užívání bylo pro dítě přijatelné. Častý příjem takové lékové formy může být důvodem zvýšeného výskytu kazu raného dětského věku tzv. early childhood caries (ECC). Proto by při opakovaném či dlouhodobém užívání těchto léků měli rodiče obzvlášť pečlivě dohlédnout na dodržování důsledné hygieny dutiny ústní. U dospělých mohou být příkladem lékových forem s obsahem cukru, a tudíž potenciálně zvyšujících riziko zubního kazu, žvýkací tablety (např. antacida), pastilky nebo homeopatika. Doporučuje se, aby při požití lékových forem obsahujících sacharidy, byla ústa vypláchnuta čistou vodou nebo ústní vodou, která pomůže k neutralizaci pH a odplavení cukrů z povrchu zubů. Ve většině běžných kosmetických zubních past a ústních vod se nachází mentol, který výrazně snižuje vstřebávání homeopatik sliznicí dutiny ústní. Pokud se léčíte homeopatiky, vybírejte si speciální „homeopatické“ pasty, které nabízí šetrnou péči o zuby bez přídavků SLS, chemických pěnidel, umělých parfemací a příchutí. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #zdraví #jakpečovatokartáček

Cukrovka neboli diabetes mellitus je velmi časté závažné chronické onemocnění, které má negativní vliv na imunitní systém člověka, a jeho výskyt celosvětově stále stoupá. Přestože jde o chorobu, která zatím není vyléčitelná, lze vhodnou životosprávou a ve spolupráci s lékaři regulovat hladinu glukózy v krvi a předejít tak mnoha závažným zdravotním komplikacím. Výrazně častější je diabetes mellitus II. typu (získaná cukrovka, non-inzulin-dependentní). Je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu (relativní nedostatek), která vede zpočátku k hyper-inzulinémii a později ke snižování jeho sekrece. Postihuje hlavně osoby střední a starší generace, výskyt s věkem stoupá. Na jeho vzniku má podíl i dědičnost, ale důležitým faktorem je nezdravý způsob života a obezita. Glokomentr. Cukrovka a péče o zuby. Diabetes mellitus I. typu (vrozený, inzulin-dependentní) začíná obvykle v dětství nebo v mládí a jeho příčinou je absolutní nedostatek inzulinu. Dochází k němu v důsledku autoimunitní destrukce beta buněk Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. U diabetiků je jednoznačně prokázáno zvýšené riziko zánětu tkání, tedy i tkání držících zub v ústech (tzv. parodontitis). Existuje přímá úměra mezi trváním diabetu, hladinou cukru v krvi (glykemií) a ztrátou podpůrných tkání zubu (parodontu). U jedinců s dobře kompenzovaným diabetem nedochází k takovým výkyvům hladiny cukru v krvi a cévní změny jsou pomalejší. Strukturální a funkční změny na cévách parodontálních tkání jsou podobné těm, které se popisují na oční sítnici a glomerulech ledvin diabetiků. Dochází k porušení bariérových funkcí imunitního systému, což způsobuje zvýšenou náchylnost k infekci a opožděné hojení ran (například i po vytržení zubu). Máte-li cukrovku, je pro vaše tělo obtížnější bojovat s bakteriemi plaku, které mohou vyvolat gingivitidu (zánět dásní). Při nedostatečné individuální domácí péči o chrup, a pokud se gingivitida neléčí, mohou problémy přerůst do chronického stadia v parodontitidu. Mezi cukrovkou a parodontitidou je prokázaný oboustranný vztah. Stejně jako diabetes může zhoršovat parodontitidu, může pokročilá parodontitida zhoršovat diabetes. Přístup dentálních hygienistek a zubních lékařů k pacientům s diabetem I. typu i II. typu se zásadně neliší. U každého diabetika by měl být vyšetřen a průběžně sledován stav parodontu včetně dětí. Stěžejní je včasná a adekvátní léčba. Navštěvujte pravidelně svého zubního lékaře a dentální hygienistku. Upozorněte je, že máte cukrovku. Poraďte se s nimi o správné péči o chrup a dásně, případně o zubní náhradu. Sliny diabetika obsahují zvýšenou hladinu cukru. Ten přitahuje mikroorganismy a vytváří jim velice vhodné podmínky k dalšímu růstu. Diabetes může vést k výraznému snížení sekreční kapacity slinných žláz tzv. xerostomii. Suché, drobivé potraviny, jako jsou obiloviny a sušenky, může být velmi obtížné žvýkat a polykat. Mezi další komplikace patří vředy v ústní dutině či lepení jazyka na patře. Pacienti s xerostomií si často stěžují na poruchy chuti, bolesti jazyka (glossodynia) a zvýšenou potřebu pít vodu, a to zejména v noci. Xerostomie může vést ke značnému zvýšení výskytu zubního kazu a šíření zánětů. Ruku v ruce se xerostomií jde i zápach z úst. Se sníženým množstvím slin souvisí i atrofie ústní sliznice (zejména atrofická glossitis) a snazší tvorba otlaků (dekubitů) pod snímacími zubními náhradami. K dalším chorobám dutiny ústní spojovanými s cukrovkou patří kvasinkové onemocnění způsobené Candidou albicans . Vyšší hladiny glukózy v krvi zajišťují lepší životní prostředí pro kvasinky v ústní dutině diabetiků. Jedná se o skvrny, které mohou být červené, bílé nebo obojí barvy. Skvrny se často nalézají na patře nebo na zadní straně jazyka. Léčba infekce kvasinkou Candidou je poměrně složitá a potřebuje komplexní posouzení stavu lékařem. Jednou z možností je předepsání fungicid, či kortikoidů. V umělé zubní náhradě (protéze), může kvasinka též přežívat. Proto je třeba protézu tzv. rebazovat (výměna protézního lože) nebo nechat zhotovit úplně novu. Diabetikům lze pro snížení rizika kvasinkové infekce doporučit používání škrabky na jazyk. Škrabkou si několikrát přejeďte směrem od kořene jazyka k jeho špičce. Očistu jazyka provádějte dvakrát denně. Vhodné je také po mechanickém čištění dezinfikovat celkovou nebo částečnou snímatelnou zubní náhradu roztokem připraveným z šumivé tablety. Velká část diabetiků II. typu se léčí s vysokým krevním tlakem (součást metabolického syndromu). Pokud jsou v medikaci hypertenze použity blokátory kalciových kanálů (zejména nifedipin), vzniká často u pacientů s nedostatečnou ústní hygienou hyperplastická gingivitis. Diabetes mellitus je také považován za jeden z rizikových faktorů pro zavádění zubních implantátů. Zejména u diabetiků s nedostatečně kompenzovaným onemocněním může být srůstání titanového implantátu s kostí (oseointegrace) ovlivněno negativně. Při onemocnění cukrovkou byste rozhodně neměli podceňovat prevenci. Nezapomínejte si čistit zuby měkkým zubním kartáčkem a pastou s fluoridy dvakrát denně, včetně mezizubních prostor. Diabetik reaguje zánětem i na takové množství zubního plaku, jaké by u zdravého jedince pražádné obtíže nevyvolalo. Proto je velice důležité, aby nemocný cukrovkou dbal o svou zubní hygienu ještě dvakrát pečlivěji než zdravý člověk. Pokud si nevíte rady, jaké dentální pomůcky jsou pro vás nejlepší, nebo nevíte, jaká technika čištění je zrovna pro vás vhodná, neváhejte navštívit odborníka a konzultujte to s dentální hygienistkou nebo zubním lékařem. Pro zdravý chrup je kromě prevence důležité i pravidelné měření glykémie. Dodržování vyváženého jídelníčku je základ, pozor si pak rozhodně dejte na kouření. Kouření v kombinaci s diabetem totiž mnohonásobně zvyšuje riziko vzniku vážných komplikací a onemocnění dásní nebo i ztráty chrupu. Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #zdraví #cukrovka

Nesprávná starost o ústní dutinu může vést k nahromadění mikrobiálního povlaku a rozvoji gingivitidy – zánětu dásní, který když se neléčí, přechází do parodontitidy tedy nevratné ztrátě závěsného aparátu zubu. Nedávné důkazy naznačují, že parodontitida může být spojena s onemocněním srdce, cukrovkou a dalšími celkovými onemocněními. Ústa jako brána do našeho těla – co víte o souvislostech Jaká je souvislost mezi ústním zdravím a vaším srdcem? Vědecké studie ukazují, že zánětlivé onemocnění v ústech a bakterie spojené s parodontitidou mohou být spojeny s rozvojem srdečních onemocnění. Riziko spočívá v tom, že škodlivé ústní bakterie mohou vstoupit do krevního oběhu a podporovat rozvoj tukových deposit (aterosklerotických plátů) v cévách srdce. Dále se uvádí, že zánětlivé proteiny mohou vstoupit do krevního oběhu a mohou stimulovat zánět v cévách. Oba mechanismy naznačují, že tyto stavy mohou vést ke vzniku krevních sraženin a přispět ke vzniku srdečních onemocnění. Jaká je souvislost mezi cukrovkou (diabetes mellitus) a ústním zdravím? Diabetes může ovlivnit vaše zdraví ústní dutiny a vaše ústní zdraví může ovlivnit váš diabetes. Parodontitida zhoršuje hladinu krevního cukru jak u diabetiků, tak u ne diabetiků, a zvyšuje tím riziko vzniku diabetu. Při stávajících zánětlivých onemocněních v ústech (parodontitidě) vede zánět zpětně k inzulínové rezistenci. Narušená tvorba inzulínu nebo inzulínová rezistence způsobuje zvýšenou hladinu krevního cukru,a tím vzniká začarovaný kruh. Pokud se zvýší hodnota krevního cukru, imunitní systém prudce reaguje na toxiny, které uvolňují bakterie v zubním povlaku zejména v oblasti okraje dásně. Důsledkem toho je, že zánět dásně se rozvíjí rychleji a má závažnější průběh. Diabetes se zhoršuje a vzniká zmíněný bludný kruh. Obě onemocnění se souběžně zhoršují. Parodontitida tak zvyšuje riziko vzniku dalších celkových onemocnění, které jsou původně důsledkem diabetu. Účinná léčba parodontitidy může zlepšit a usnadnit nastavení hladiny krevního cukru u diabetiků s diabetem typu 2. Jaká je souvislost mezi komplikacemi v těhotenství a ústním zdravím? Současné důkazy podporují názor, že mikroorganismy dutiny ústní a jejich produkty pronikají do krevního oběhu a dostávají se přímo do prostředí plodu, kde způsobují zánětlivé a imunitní reakce ovlivňující vyvíjející se plod. Tyto bakterie mohou krevním oběhem cirkulovat také do jater, kde vytvářejí zánětlivé látky, které se následně šíří k vyvíjejícímu se plodu. V klinických studiích je s přítomností parodontitidy u matky spojována nízká hmotnost plodu, předčasný porod a preeklampsie. Existují nové důkazy o souvislostech mezi onemocněním parodontu a chronickým obstrukčním onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním ledvin, revmatoidní artritidou, kognitivními poruchami, obezitou, metabolickým syndromem a některými druhy rakoviny. #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #prevencezdraví #dentálníhygiena

Snímatelné zubní náhrady představují náhrady chybějících zubů v případě, že je nelze nahradit „napevno“ fixním můstkem nebo zubními implantáty. Bývají zpravidla levnějším řešením, proto se k nim přistupuje i z finančních důvodů. Snímatelné zubní náhrady dělíme na částečné a celkové tzv. totální protézy. Skládají se z prefabrikovaných pryskyřičných zubů, růžového individuálně zhotoveného těla, kovových vyztužovacích a spojovacích prvků a retenčních spon, které přidržují náhradu na zbylých zubech v ústech. Mějte na paměti, že ani ta nejdokonalejší vyndavací zubní náhrada nemůže plnohodnotně zastoupit vlastní zuby. Člověk, kterému je zhotovována první celková snímatelná náhrada, samozřejmě neví, co od ní má očekávat. Je většinou velmi nepříjemně překvapen, že při nošení náhrady musí změnit celoživotně zažité návyky v přijímání potravy, mimice obličeje, a dokonce i mluvení. Náhrada v ústech drží jen díky určitému "podtlaku" mezi slizniční plochou tzv. těla náhrady a sliznicemi dásní a patra. Nikdy tedy nemůže držet tak pevně jako vlastní zuby. Častou iluzí je, že se snímatelnou náhradou bude možné hryzat mrkev či ukusovat tvrdé jablko a je velkým překvapením, že problémem může být i obyčejný neškodně vyhlížející rohlík, jehož houževnatá hmota však vyžaduje ke zpracování značný tlak. Snímatelné zubní náhrady Co nám může usnadnit zvykání si na snímatelnou zubní náhradu? Důležité je náhradu opravdu začít nosit, zkoušet s ní mluvit nahlas, třeba před zrcadlem číst noviny. Rozmělňování potravy je bezesporu nejobtížnější částí nácviku. Naučit se s protézou jíst tak, aby si mohl uživatel v klidu a bez obav vychutnat své oblíbené jídlo i ve společnosti, vyžaduje důkladný trénink a trpělivost. Učte se s ní žvýkat, nejlépe pomalu rovnoměrně, malé kousky a neukusovat tvrdé potraviny. Pocit zvýšeného slinění se upraví, jakmile si na novou náhradu zvyknete. Prvotní pocit na zvracení pomůže obelstít cucání tvrdých mentolových bonbonů. Pozor na horké pokrmy a tekutiny, které přes umělé pryskyřičné patro necítíte a můžete se popálit. Vnímání chuti bývá také omezeno. Pokud náhradu nenosíte nebo jen svátečně, mění se tvar protézního lože alveolární sliznice úst a náhrada už nebude sedět. Na začátku, když je náhrada nová , musíme si na ni zvyknout a může nás někde tlačit. Důležité je náhradu co nejvíce nosit, alespoň 3 hodiny v kuse, aby bylo otlačené místo dobře vidět a lékař ho mohl v zubní ordinaci upravit. S otlaky a drobným podrážděním nám mohou pomoci speciální gely a ústní vody s chlorhexidinem, které jsou na krátkodobé používání. Střídat je můžeme s bylinnými produkty ze šalvěje, řepíku či heřmánku. Pokud se náhrada při jídle uvolní, pomůže zavřít ústa a naprázdno polknout. To vytvoří podtlak a náhrada se zpět přisaje ke sliznici. Pomoci mohou fixační prostředky, díky kterým se zubní náhrada z úst neuvolní při mluvení a získáte tak větší jistotu. Jsou k dostání ve třech formách – jako krém, jako prášek a v podobě tenkých přilnavých podložek. Každá z těchto forem má své výhody a nevýhody a je nutné vyzkoušet, která varianta je pro vás nejvhodnější. Fixační krémy zabrání vniknutí jídla pod náhradu. Aplikují se na očištěnou suchou protézu, v malém množství, bodovitě. Materiál se nesmí vrstvit ani ho dávat zbytečně moc, protože by přetékal a neplnil svoji funkci. Fixační krém rozhodně není určen k upevňování/korekci opotřebovaných a špatně padnoucích či nedoléhajících zubních náhrad. Náhrady se zhotovují přesně na míru na danou situaci v ústech. Pokud se situace změní, například zhubnete, přijdete o nějaký zub, musí zubní lékař náhradu upravit , aby odpovídala. Řada nositelů zubních náhrad zanedbává péči, a proto jim hrozí mnoho zdravotních komplikací jako jsou zánět protézního lože, plísňová onemocnění (candida); vznik zubního kazu u zbývajících zubů; parodontitida a následná ztráta zbývajících zubů; tvorba zubního kamene; nepříjemný zápach z úst a také nevzhledné zabarvení náhrady (tzv. pigmentace). I když se jedná o umělé zuby, měli byste chodit na preventivní prohlídku k zubnímu lékaři alespoň jednou ročně. Tak, jako se s věkem mění tvar obličeje, mění se i tvar ústní dutiny. Proto bude nutné zubní protézu po nějaké době (nejčastěji po několika letech) upravit tzv. rebazovat neboli podložit. Nesedící protéza může způsobovat otlaky a bolestivé vředy na sliznici úst. Jak se starat o zubní náhradu? Věnujte pozornost správnému čištění. Určitě nestačí naložit „druhé zuby“ do skleničky s vodou a ráno je zase nasadit do úst. Stejně jako na vlastních zubech, tak i na protéze se usazuje každý den zubní povlak. Náhradu čistíme vždy mimo ústa nad vodou napuštěným umyvadlem, aby nedošlo k jejímu poškození, kdyby nám vyklouzla z ruky. Pokud hůře vidíte, nezapomeňte si nasadit brýle. Náhradu pevně a jistě uchopíme, čistíme ji vždy z obou stran. Zaměříme se i na vnitřní stranu, která nasedá k sliznici a samozřejmě nevynecháme ani kovové prvky. K čištění využíváme speciální kartáček na protézy a tekuté mýdlo. Vyvarujte se používání klasické zubní pasty a čistících prostředků pro domácnost, které jsou příliš hrubé a agresivní a mohly by náhradu poškodit. S čištěním drobných detailů, například kovových spon, nám pomůže solo/single neboli jednosvazkový kartáček. Nakonec náhradu důkladně opláchněte pod tekoucí vodou. Zbytky fixačního krému je třeba důkladně odstranit nejen z protézy, ale i z dásní, kde může zůstávat. To uděláme měkkým zubním kartáčkem bez pasty, což navíc zlepšuje prokrvení ústní sliznice. Během noci bychom měli nechat sliznice v ústech odpočinout. Vyčištěnou protézu uložíme do speciálního boxu do čisté vody, protože by neměla vyschnout. Pokud chceme náhradu vydezinfikovat, použijeme k tomu speciální čisticí tablety, které jsou prevencí kvasinek a plísní. Náhradu vždy nejprve mechanicky očistíme kartáčkem. Po uplynutí výrobcem doporučené doby působení, nejčastěji 15 minut, protézu vyndáme a důkladně ji opláchneme pod tekoucí vodou od zbytků čistícího roztoku. Pak můžeme náhradu vložit zpět do úst. Náhradu si také můžeme nechat vyčistit profesionálně na dentální hygieně nebo u zubního lékaře v ultrazvukové čističce. Co když se stane nehoda? Pokud vám snímatelná náhrada spadne na zem, praskne, ohne se spona, vypadne zub nebo se jinak poškodí, nezkoušejte to opravit doma sami (rozhodně nepoužívejte sekundové lepidlo) a neprodleně vyhledejte pomoc zubního lékaře. Ten odešle náhradu na opravu do zubní laboratoře, kde ji zubní technik spolehlivě opraví. Jaké jsou moderní trendy ve snímatelných náhradách? Hybridní (nebo-li podmíněně snímatelné) náhrady představují přechodnou variantu mezi částečnou a celkovou snímatelnou náhradou. Ošetřují se jimi stavy, kdy jsou v ústech zuby horší biologické kvality, na které již nelze zhotovit fixní můstek, ale je škoda zuby vytrhnout. Svým vzhledem budí dojem celkové snímatelné protézy. V ústech jsou však kotveny na zbývající zuby, které se pod náhradou ukrývají, a to pomocí některého, níže popsaného, typu upevňovacích systémů. Tyto zbývající zuby je samozřejmě nutné stále čistit klasickým způsobem, tedy zubní pastou s fluoridy a měkkým zubním kartáčkem. Nezapomínejte i na mezizubní kartáčky, případně zubní nit jednou denně. Pro detailní čištění samostatně stojících zubů nám opět může být velmi nápomocný single/solo/jednosvazkový kartáček. Částečné snímací náhrady se zásuvnými spoji drží na zbylých zubech ošetřených korunkami pomocí speciálních kuliček, patentek nebo třmenů (tzv. systém patrice – matrice), do kterých se snímací protéza zasune (nebo nacvakne). Na rozdíl od klasických snímatelných náhrad mnohem lépe drží a mají lepší estetiku. Životnost plastových zásuvných spojů je však do určité míry omezená a musí se po čase vždy vyměnit. Částečné snímací náhrady kotvené teleskopickými korunkami nemají na zbylých zubech vidět žádné kovové spony, protože k upevnění náhrady složí kovové dvouplášťové teleskopické korunky. Jejich vnitřní část je pevně nacementována (přilepena) na zubu a vnější část je součástí protézy. Zvláštní postavení mají snímatelné zubní náhrady ve spojení se zubními implantáty . Snímatelné náhrady z pružných termoplastických materiálů (např. VivaFlex, Deflex, Flexite) nemají žádné kovové spony. Celá náhrada včetně spon je vyrobena z pružné pryskyřice a lépe tak splývá s růžovou dásňovou tkání a zbývajícími zuby. Pružné spony mohou být umístěny až u krčků nosných zubů, proto jsou spony v ústech méně viditelné a také neošoupávají sklovinu zubů. Oproti klasickým protézám jsou také mnohem lehčí, protože mohou být tenčí, tím jsou komfortnější a nevadí tedy tolik pacientům v ústech. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #zdraví #zubnínáhrada

Spousta lidí je přesvědčena o tom, že bitva o zdravé zuby je prohrána v okamžiku, kdy se narodili. Většinou si myslí, že o zuby musí nutně přijít, když je měl špatné někdo v rodině. Mnoho problémů začíná zánětem dásně, což je imunitní reakce na bakterie v neodstraněném zubním povlaku. Dáseň následně začne krvácet, otékat a odchlipovat se od povrchu zubu. Zubní plak se pak dostane pod dáseň, kde tvrdne a mění se na poddásňový zubní kámen, který rozrušuje závěsný aparát zubu (parodont). Postupně kost ztrácí svou spojovací funkci, začne se rozpouštět a ustupovat. Jakmile kořen zubu nemá v čem držet, začne se zub viklat a postupně může vypadnout, nebo je nutné jeho vytržení zubním lékařem. Tvorbě plaku nelze za normálních podmínek zabránit, lze jej však pravidelnou hygienou udržovat v mladé, co nejméně škodlivé formě. Přestože zubní kaz, zánět dásní ani chronická parodontitida nejsou primárně dědičná onemocnění, jsou dědičné faktory velmi oblíbenou výmluvou všech našich klientů. Jedná se o snahu přenést zodpovědnost za svoje zubní zdraví na někoho nebo na něco jiného. Vznik bakteriálního zubního povlaku není dědičný. Geneticky podmíněná může být pouze schopnost našeho organismu bránit se nepříznivým vlivům a také složení tvrdých zubních tkání (množství a kvalita skloviny). Proto je někdo vůči negativním vlivům mikrobiálního povlaku odolnější a jiný ne. To, jak dobře si zuby dokážeme vyčistit, zbavit je zubního plaku, ovlivňujeme výhradně sami. Onemocnění zubů není dědičné Agresivní, rychle probíhající formy parodontitidy jsou ojedinělé (1-5 % populace) a postihují spíše mladší věkové skupiny, výjimečně už i děti, kde jsou velice často vázány na závažná celková onemocnění. Výrazným rysem postižení je extrémně rychlá ztráta kosti kolem některých zubů, a to nejčastěji prvních stálých stoliček a středních řezáků. Zubního plaku u agresivní parodontitidy se tvoří na zubech velmi málo, zato v něm nacházíme vyšší procentuální zastoupení mikroorganismů velmi škodlivého tzv. červeného komplexu, především bakterii Actinobacillus actinomycetemcomitans. K léčbě se kromě výborné dentální hygieny využívá i antibiotik k redukci agresivních parodontálních patogenů. Bez čeho se zdravé zuby a dásně neobejdou je mezizubní kartáček (někdy zubní nit). Zcela klíčová je vhodná velikost mezizubního kartáčku. Každodenní čištění mezizubních prostor se samozřejmě týká i dětí, a to pod dohledem rodičů. Infekční zubní kaz, ale i parodontitida vznikají nejčastěji právě v nečištěném mezizubní prostoru. Příčinou těchto onemocnění jsou bakterie přítomné ve škodlivém zubním plaku, který se neustále vytváří na povrchu zubů a v dásňovém žlábku. Zubní kámen se vytvoří z neodstraněného zubního plaku, do kterého se ukládají minerální látky ze slin a zbytků potravin. Tvoří se především na okrajích dásní a následně i pod dásní. Zubní kámen už sami doma běžným čištěním za pomoci pasty a zubního kartáčku neodstraníme, zde přichází na řadu profesionální dentální hygiena v zubní ordinaci. Mnoho lidí má problémy s chrupem, přestože si zuby pravidelně čistí. Jak dlouho si čistit zuby, aby byly zdravé? Nejde o to jak dlouho nebo kolikrát denně. Mnohem důležitější je každodenní důkladné vyčištění chrupu včetně mezizubních prostor, kam běžný kartáček nedosáhne. Což trvá mnohem déle, než proklamované 2 minuty. Správná péče o chrup může rodinám ušetřit spoustu bolesti i financí. Investovat čas i peníze do pravidelného čištění a pomůcek pro ústní hygienu se tak vždy vyplatí. Bohužel stále mnoho Čechů tuto prevenci podceňuje. Některé odhady uvádí, že parodontitidou, úbytkem kosti kolem zubů, trpí každý třetí Čech. Toto onemocnění je pomalé, vleklé a obvykle nezpůsobuje bolest ani intenzivní obtíže. Nejčastějším varovným signálem je zarudnutí, otok a krvácení dásní, zápach z úst, přecitlivělé zuby na studené podněty v důsledku odhalených kořenů a v posledním stádiu i pohyb zubů. Je známým faktem, že chronický zánět dásní a parodontitida ze špatné ústní hygieny zhoršuje například diabetes mellitus, onemocnění srdce a cév, podílí se na vzniku infarktu, mrtvice nebo způsobuje předčasné porody. Delší dobu se množí důkazy o vlivu na vznik Alzheimerovy choroby. Kouření je prokázaným rizikovým faktorem, který negativně ovlivňuje úspěšnost terapii parodontitidy a dlouhodobou stabilitu zubních implantátů. Přijde vám zbytečné platit za profesionální čištění zubů? Cenové rozpětí dentální hygieny je široké jako cenová nabídka jídel v restauracích. Ceny se odvíjejí od přímých nákladů na použitý materiál a minutové sazby, která je stanovena na základě cenové kalkulace zpracované podle zákonem daných předpisů. Roli hraje také lokalita, přístrojové vybavení ordinace, další vzdělávání hygienistky atd. Dentální hygiena nespadá do výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Některé pojišťovny však na dentální hygienu přispívají alespoň minimálně v rámci svých bonusových programů. Profesionální dentální hygienu si zaslouží opravdu každý, a to i děti. Rozdíl je v tom, že někdo potřebuje jen instruktáž s vhodnými pomůckami, jiný důkladné očištění zubů od plaku, zubního kamene či pigmentů. Proto tuto péči někteří lidé potřebují častěji. Pokud budeme celý život o své zuby pečovat správně, není důvod, proč bychom o ně měli nutně v pokročilém věku přijít. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #zdraví #dědičnost

Mléčný (dočasný) chrup se začíná vyvíjet už v prenatálním období – v 6. až 10. týdnu. Se 4.–6. měsícem embryonálního vývoje děťátka bývá spojována mineralizace chrupu. Mléčný chrup tvoří 20 mléčných zubů (8 řezáků, 4 špičáky a 8 stoliček). Do konce prvního roku mají děti obvykle prořezaných 8 zubů, do konce druhého 16 a ve věku 2,5 roku by měly mít „venku“ všech dvacet zubů. Před prořezáním prvních zoubků se z děťátka stane malý křikloun, který nechce spát a je celý mrzutý. Objevit se může i zvýšená teplota, zvracení nebo průjem. Dítku můžete ulevit pomocí kousátek, která mohou být naplněna chladivým gelem. Kousáním se masírují a zároveň prokrvují dásně, což usnadňuje prořezávání zoubků. Pro okamžitou úlevu od bolesti namažte dásně speciálním gelem z lékárny. Jako první můžete očekávat dolní řezáky, které se obvykle prořezávají mezi 6. a 8. měsícem. Každé dítě je ale originál, takže na první zoubek můžete čekat i déle. Jakmile se miminku vyklube první zoubek, je správný čas jej začít čistit. Nejprve je dobré si vybrat správný kartáček, často doporučovaný silikonový prsťáček či otření zoubků gázou nebo plenou je opravdu nedostatečné. Zvolte jemný dětský kartáček, který má hustě osazená měkká vlákna s rovným zástřihem. Výborným pomocníkem pro čištění malinkých zoubků se může stát solo (jednosvazkový/single) kartáček. Mezi šestým měsícem a prvním rokem vezměte dítě na první návštěvu k zubnímu lékaři. Nejdříve kontroly probíhají spíše formou hry a seznamováním se s prostředím. S dítětem bychom měli doma formou hry nacvičit otevírání a zavírání úst jako u lékaře. Vysvětlete dítěti, že lékař prohlíží pusu zevnitř a že přitom používá malé zrcátko. Zahrajte si doma na zubního lékaře a dívejte se svému dítěti do pusy. Vezměte své dítě s sebou na návštěvu ke svému zubnímu lékaři, až půjdete na preventivní prohlídku. Pomoci mohou i dětské knihy, které popisují prostředí zubní ordinace a prohlídku zubů. Při zavádění rituálu čištění zoubků využijeme instinktivní snahu dětí si v tomto období dávat do pusy vše v dosahu a nabídneme kartáček, formou nápodoby a hry se s ním dítě nenásilně seznámí. Nebojte se si do dětské pusinky sáhnout (všimněte si na přiložených fotografiích), předpokladem jsou samozřejmě čisté ruce, ale odtažením rtů a přidržením bradičky na zoubky lépe uvidíte a současně si jemně fixujete čelist a hlavičku a zabráníte případnému poranění, pokud se dítě nenadále pohne, a to že tohle malá batolata ovládají bravurně. Důležitá je poloha dítěte, maličké děti přirozeně u čištění leží na zádech, u nejmenších dětí můžete využít přebalovací pult, nebo čistit zoubky na posteli, na sedačce, na zemi.....kdekoliv, kde máte dost prostoru, bezpečné místo a dobře uvidíte. Pokud doma máte lampu "čelovku", neváhejte ji použít, s přímým osvětlením zubů na čištění uvidíte mnohem lépe. Zubní pasta je nositelem aktivních látek , které využíváme na posílení a ochranu skloviny zubů, ale pro samotné čištění je na začátku důležitější zvládnutá pečlivá technika a správně vybraný kartáček. Dle nových odborných doporučení se zařazuje dětská zubní pasta již od prvního mléčného zoubku, a to s obsahem fluoridů 1000 ppm. Takto malým dětem, do dvou let věku, se na kartáček nanáší tenká vrstva zubní pasty, která odpovídá velikosti zrnka rýže neboli tzv. umazat štětiny. V tomto věkovém období si dítě ještě neumí vypláchnout ústa a vyplivnout zbytek zubní pasty a téměř veškerou zubní pastu aplikovanou na zubní kartáček spolkne. Nadměrný příjem fluoridů by mohl způsobit skvrny na stálých zubech (zubní fluorózu), které se již v tomto období vyvíjejí v dásni. Od 2 do 6 let může dítě použít množství dětské zubní pasty o velikosti hrášku (dávkuje rodič). Od šestého roku věku dítěte se již počítá s použitím zubní pasty, která obsahuje plnou dávku fluoridů 1450 ppm (tedy jako pro dospělé). Snažte se o co nejjednodušší a dlouhodobě nejudržitelnější cestu, chceme čištění zubů spíše usnadnit a zefektivnit. Takže poctivé čištění kartáčkem a ideálně i solo (jednosvazkovým/single) kartáčkem v bezpečné poloze pod kontrolou zraku, jednoduše, kvalitně. Pokud dítě dospěje do fáze, kdy chce opakovat vše co vidí u rodičů, můžete mu pak dát do ruky "vlastní" kartáček a nechat jej učit nápodobou. Líbivé zubní kartáčky, básničky a písničky o čištění zoubků, pochvala od pana zubaře nebo dentální hygienistky, nalepování obrázků do tabulky, tématické přesýpací hodiny - to vše je pozitivně motivuje k tomu, aby si zuby čistily rády a dostatečně dlouho. Ačkoliv televizory a tablety se zpravidla snažíme u dětí spíše omezovat, puštění oblíbené pohádky nebo videa je také skvělou motivací. Vždyť nikde není psáno, že se zuby musí čistit v koupelně. Dovolte dítěti hrát si s kartáčkem ve vaně při koupání. Jde o to, udělat z čištění zubů běžný denní zvyk, ne ošklivou povinnost. Vymyslete v podstatě cokoliv, jen dítě nestrašte vrtáním a bolestí u zubaře. Pokud pozitivní motivace selhává, snahu o důkladné vyčištění zubů dítěte nevzdávejte. Mějte na paměti, že čištěním zubů předcházíte nemilým komplikacím. Představte si, že Vaše dítě má rýmu. Vy víte, že mu musíte nos vyčistit odsáním hlenů, protože vysmrkat se ještě samo neumí a protože se mu následně uleví. A tím předejdete případným komplikacím, jako je zánět středního ucha. Představte si, že dítě přebalíte i v případě, že se mu to nelíbí, protože tím zabráníte tomu, aby jeho pokožka byla opruzená. S čištěním zubů to v určitém věku dítěte může být stejné, prostě dítě v potřebnou chvíli nemá zájem o kartáček v ústech. Ano, dítě Vám bude dávat hlasitě najevo, že se mu čištění nelíbí, Vy ale můžete být klidní, že jste udělali maximum pro ústní zdraví Vašeho potomka. U dítěte, které čištění zubů vzdoruje, je zásadní poloha jak rodiče, tak dítěte. Rodič sedí, dítě leží, hlavu "vklíněnou" mezi stehny rodiče, ruce podvlečené pod stehy - mohou být v pohybu, ale nemohou zasahovat do čištění, pokud dítě kope, může ho rodič přidržet svými lýtky. Klíčová je pravidelnost, základ je čistit ráno a večer před spaním. Pokud jsou zoubky správně vyčištěné, mohou být poté děti v noci kojené a nemá to vliv na vznik zubního kazu. Problém nastává tehdy, pokud se na zubu ponechá plak s cukry z potravy (nemusíte si hned představovat cukr jako takový, může to být ovoce, sušené ovoce, rohlík, těstoviny, kukuřičné křupky apod.) a do toho mateřské mléko, tam vzniká ideální živná půda pro specifické bakterie, které zapříčiňují vznik zubního kazu. Tyto bakterie využijí jednoduché cukry z potravy a mateřského mléka, zpracují je a vyloučí kyseliny - těmi se zoubek doslova naleptá, demineralizuje se povrch skloviny a tím, zjednodušeně řečeno, postupně vzniká zubní kaz. Zubní kaz se u dětských zubů rozvíjí velmi rychle, proto je potřeba opravdu pečlivé a hlavně pravidelné čištění již od prvního zoubku. Péče o mléčné (dočasné) zuby je stejně důležitá jako péče o trvalý (stálý) chrup. Mléčné zuby jsou zásadní pro vývoj a růst čelistí, proto jejich předčasná ztráta v důsledku nesprávné péče může vést k ortodontickým vadám. Podstatné je, aby rodiče dočišťovali zuby dětem až do věku 10–11 let, což je věk, do kterého se u dětí stále formuje jemná motorika. Autor: Aneta Stryjová, DiS., Marta Matušková, DiS., MBA, Vendula Jaklová, DiS. #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #zdraví #prvnízoubky

Úrazy zubů jsou zejména v dětském věku relativně častou událostí. Rodiče si ale mnohdy nevědí rady s tím, jak správně postupovat při zranění dočasných zubů a jak při úrazech trvalého chrupu často s nedokončeným vývojem kořene. Úrazy zubů se ale nezřídka týkají i dospělých. V dnešním článku se zaměříme na správný postup při záchraně zubů po úrazu. Fraktura zubu Traumatologie zubů je část stomatologie, která prošla v posledních 25 letech zásadním vývojem. V mnohém se změnila jak diagnostika, tak léčebné postupy. Pokrok umožnil vývoj materiálů, technik a přístrojů. Zdokonalení stomatologických lepidel s sebou přineslo možnost tzv. adhezivní fixace úlomku nebo estetické dostavby ulomené části korunky zubu. Velké výhody má možnost optického zvětšení ať už pomocí lupových brýlí nebo operačního mikroskopu při nutnosti ošetření poraněného zubu, a to především u ošetření kořenových kanálků mrtvého zubu (tzv. endodontické ošetření). Úrazy zubů jsou často komplexní zranění, která mohou postihnout jak samotné tvrdé zubní tkáně, tak okolní měkké tkáně. Bezprostředně po každém úrazu stálého zubu by pacient měl vyhledat zubního lékaře. Pečlivé vyšetření je mimo jiné důležité i pro posouzení rizika vzniku pozdních komplikací. Po změně polohy zubu v lůžku (dislokaci) by pacient poraněným zubem neměl hýbat a měl by se bez prodlení vydat na stomatologické pracoviště. Zubní lékař zhotoví rentgenový snímek a provede repozici zubu v lůžku, tedy jeho umístění zpět na správné místo, a adhezivně zafixuje dlahou. Od pacienta je žádoucí kvalitní a důsledná domácí ústní hygiena. Pokud dojde k fraktuře (zlomení/ulomení) korunky zubu, je výhodou, pokud se podařilo zajistit a přinést k zubnímu lékaři i ulomený fragment. Ten by měl být vložen do vody, aby nedošlo k jeho vysychání. Následuje adhezivní fixace úlomku zpět na poškozené místo nebo zhotovení estetické fotokompozitní dostavby v barvě vlastního zubu. U komplikované fraktury korunky je do dvou hodin po úrazu možné provést přímé překrytí otevřené zubní dřeně (pulpy). Pokud je ošetření možné až později než do dvou hodin po úrazu, je metodou volby výkon nazývaný parciální pulpotomie (chirurgické odstranění části zubní dřeně za účelem zachovat její vitalitu). V případech, kdy to není možné, následuje endodontické ošetření kořenových kanálů tzv. umrtvení zubů. Pokud dojde k úplnému vyražení zubu (avulzi), o prognóze zubu rozhoduje doba, kterou zub stráví mimo lůžko. Zásadní roli hraje i transportní médium, ve kterém je zub uložen. Naprosto nevhodný je občas stále doporučovaný transport v ústech (tvářové kapse) pacienta, kdy je vysoké riziko jeho spolknutí, a především nebezpečí jeho vdechnutí. Transport ve fyziologickém roztoku dává šanci na přežití zubu přibližně po dobu 1 hodiny. O něco déle – přibližně na dobu 2 hodin – ji zajistí mléko nebo zabalení do potravinové fólie. Zdaleka nejlepším médiem jsou speciální roztoky, které se pro tento účel vyrábí. Na trhu jsou v současné době dva výrobky (Dentosafe, výrobce Medice Arzneimittel Pütter GmbH & Co., distributor v ČR zatím není, a SOS Dentobox, výrobce Hager Werken, distributor Dentamed). Umožní přežití buněk na povrchu kořene po dobu minimálně 24 hodin. Ve státech jako je Švýcarsko a Německo, jsou tyto roztoky v lékárničkách ve školách, na některých sportovištích a bazénech, tzn. na místech se zvýšenou incidencí úrazů zubů. Poučení učitelé a trenéři pak mohou významně přispět k záchraně vyraženého zubu. Postupné tmavnutí (zčernání) postiženého zubu s odstupem týdnů po úrazu, signalizuje jeho odumření. V tomto případě je nutné endodontické ošetření, vyčištění kořenových kanálků zubu, případně jeho vytržení. Při neřešení této situace se kolem kořene dočasného zubu vyvíjí zánět, který opět může vést k poškození stálého chrupu. V každém případě je nutné po ošetření úrazu zubu naplánovat a dodržovat pravidelné kontroly u zubního lékaře, protože infekcí podmíněná resorpce kořene (vstřebání, doslova rozpuštění) probíhá zpravidla bez bolesti a příznaků. Další z poúrazových komplikací je srůst zubu s kostí (ankylosa). V dutině ústní pak vidíme, že postižený zub je najednou níže než okolní zuby. Tato komplikace je vážná, protože má vliv na růst okolní čelisti a mnohdy vede k odstranění takto postiženého zubu. Úrazy dočasných zubů jsou často spojeny s postižením okolních měkkých tkání. Poškození dásní, sliznic, rtů a jazyka je provázeno krvácením a otokem. Dítě si podle mechanismu úrazu zuby buď vrazí do úst, či je vyvrátí ven. Pokud zubní lékař na rentgenovém snímku zjistí, že vražený dočasný zub vysloveně nezasahuje do zárodku stálého zubu, čekáme na jeho opětovné prořezání. Zaražený dočasný zub se většinou opět spontánně prořeže. Vyražený dočasný zub se nevrací zpět do lůžka, protože by mohlo dojít k ohrožení zárodku stálého zubu. Mějme na paměti, že dočasné zuby ovlivňují vývoj čelistí a postavení stálých zubů. Fraktura korunky dočasného (mléčného) zubu bez krvácení nevyžaduje okamžité ošetření. Stačí vyhledat ošetření do 3 dnů. Zubní lékař se můžeme pokusit o adhezivní bílou výplň, ale často spolupráce s dítětem dovolí maximálně zábrus ostrých hran. S komplikovanou frakturou, kdy je vidět krvácení přímo ze zubu, je však potřeba navštívit stomatologa tentýž den. Pokud to okolnosti dovolí, provede parciální pulpotomii (chirurgické odstranění části zubní dřeně za účelem zachovat její vitalitu) a adhezivní překrytí. Při hlubokých zlomeninách korunky a kořene mléčného zubu přichází na řadu jeho vytržení (extrakce). Aktivním dětem a dospělým, kteří se věnují sportům, zejména kontaktním a kolektivním (lední hokej, box atd.), je možné jako prevenci úrazů zubů zhotovit u zubního lékaře individuální plastový chránič nebo zakoupit prefabrikovaný plastový chránič ve specializovaných sportovních obchodech. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #úrazyzubů #dentálníhygiena

Uznávání kvalifikací získaných mimo členské státy EU Pokyny pro podání žádosti o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo povolání jiného odborného pracovníka na území ČR naleznete na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR. Proces se skládá z několika kroků: 1 vyplnit žádost v aplikaci EZP a uložit ji 2 stáhnout žádost pro tisk 3 vytisknout žádost z formátu PDF a podepsat 4 uhradit správní poplatek – nalepením kolkové známky (je-li požadována) na vytištěnou žádost nebo bankovním převodem 5 zaslat kompletní žádost, včetně požadovaných příloh na adresu uvedenou v žádosti Podání žádosti je zpoplatněno správním poplatkem ve výši 500,- Kč. Jedním ze způsobů úhrady je podání okolkované žádosti (kolková známka lze zakoupit na pobočkách České pošty) nebo je možné dle zákona o správních poplatcích platbu provést na účet Ministerstva zdravotnictví. Bankovní poplatky s tím spojené hradí žadatel. Na účet musí být připsána přesná částka nebo částka jakkoli vyšší. Pokud by byla připsána částka nižší, správní poplatek by uhrazen nebyl a rozhodnutí by nebylo vydáno. Odhadnout správnou částku je věcí žadatele. Doplatek na správnou výši je samozřejmě možný, ale jsou to další poplatky k tíži žadatele. Bližší informace včetně potřebných formulářů naleznete na stránkách: https://www.mzcr.cz/category/osetrovatelstvi-a-nelekarska-povolani/priznavani-a-uznavani-kvalifikaci/uznavani-kvalifikaci-ziskanych-mimo-clenske-staty-eu/ #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #uznáníkvalifikací

Vyhláška č. 55/2011 Sb. Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků § 16 DENTÁLNÍ HYGIENISTKA Dentální hygienistka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může a) vychovávat a instruovat pacienty k pravidelné a systematické preventivní péči o ústní hygienu, b) stanovit úroveň individuální hygieny, provádět nácvik postupů a technik ústní hygieny a kontrolovat jejich účinnost, c) provádět kolektivní zdravotně-výchovnou činnost zaměřenou na prevenci zubního kazu, parodontopatií, ortodontických anomálií a na racionální výživu, d) provádět ve spolupráci se zubním lékařem výzkum v oblasti zubního lékařství, zvláště pak v oblasti dentální hygieny. Dentální hygienistka bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a individuálním léčebným postupem stanoveným zubním lékařem může provádět profylaxi onemocnění ústní dutiny včetně odhalení časných patologických změn a prevence jejich zhoršování. Přitom zejména může a) provádět vstupní a kontrolní vyšetření ústní dutiny včetně získání anamnézy, zhodnocení stavu parodontu a měkkých tkání, orientačního zhodnocení stavu chrupu a jeho kazivosti, b) provádět otisky chrupu, c) odstraňovat zubní plak a kámen z mezizubních a supragingiválních prostorů, leštit povrch zubů profylaktickými materiály, d) odstraňovat subgingivální zubní kámen v rámci nechirurgické léčby, e) provádět ošetření citlivého dentinu a aplikaci profylaktických materiálů, jako jsou fluoridové roztoky, f) provádět odstraňování retenčních míst plaku a povrchové úpravy výplní, g) provádět odborné čištění zubů, bělení a obdobné estetické úpravy, h) stanovit individuální léčebný plán dentální hygieny a na jeho základě provádět konzervativní nechirurgickou terapii, a to iniciální, udržovací a podpůrnou antimikrobiální; individuální léčebný plán dentální hygieny lze stanovit pouze v mezích individuálního léčebného postupu stanoveného zubním lékařem, i) provádět neinvazivní aplikace antiseptických, adstringentních a antibakteriálních léčivých přípravků supragingiválně i do subgingiválních prostor, j) ohlazovat kořeny zubů, k) provádět uzavřenou kyretáž, l) odstraňovat pigmentace profylaktickými materiály i speciálními přístroji, m) zhotovovat studijní modely, n) informovat ošetřujícího zubního lékaře o výsledcích ošetřování pacientů a doporučovat kontrolní vyšetření zubním lékařem nejdéle po 6 měsících. Dentální hygienistka pod odborným dohledem zubního lékaře může a) provádět činnosti zubní instrumentářky podle § 40, b) provádět aplikace povrchové anestézie pro povrchové znecitlivění dásní, c) měnit gumové příslušenství u fixních ortodontických aparátů, d) provádět bělení zubů a obdobné estetické úpravy a doporučení ohledně individuálního domácího bělení zubů. Dentální hygienistka pod přímým vedením zubního lékaře může provádět pečetění fisur. #AsociaceDH #dentálníhygiena #dentální #hygienistka #kompetence

Soukromá vyšší zdravotnická škola pro dentální hygienistky s.r.o. Sekaninova 12, 120 00 Praha 2 jan.hejk@dhskola.cz Ředitel školy: PhDr. Jan Hejk Zástupce ředitele školy: Ing. Martin Kindl Vyšší odborná škola zdravotnická škola a Střední škola zdravotnická Palachova 35, 400 01 Ústí nad Labem studodd@szsvzs.cz Ředitel: PhDr. Miroslava Zoubková Vedoucí oboru: Mgr. Jitka Votrubcová, DiS. Vyšší odborná škola zdravotnická škola a Střední zdravotnická škola Alšovo nábřeží 1, 110 00 Praha 1 voszaszs@szspraha1.cz Ředitelka školy: PhDr. Zuzana Pohlová Vedoucí oboru: Mgr. Markéta Marušanová, DiS. Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Merhautova 15, Brno info@szsmerh.cz Ředitelka školy: PhDr. Marcela Křiváková, Ph.D. Vedoucí oboru: Bc. Zuzana Zouharová Universita Karlova v Praze - 3. lékařská fakulta Šrobárova 50, 100 34 Praha 10 stomsec@fnkv.cz Přednosta: MUDr. Jiří Borovec Odborný asistent: Mgr. Petra Křížová, DiS. Střední zdravotnická škola a vyšší zdravotnická škola Karlovy Vary Poděbradská 2, 360 01 Karlovy Vary sekretariat.skoly@zdravkakv.cz Ředitel: Mgr. Hana Švejstilová Vedoucí oboru: Mgr. Martina Nová Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Karlovarská 99, 323 17 Plzeň zdravka@zdravka-plzen.cz Ředitel: PhDr. Ivana Křížová Vedoucí oboru: MUDr. Bartošková Prešovská univerzita - Fakulta zdravotníctva - Katedra dentálnej hygieny Ul. Partizánska č. 1, 080 01 Prešov Slovakia daniel.jordan@unipo.sk , ludmila.andrascikova@unipo.sk Vedoucí katedry: PhDr. Daniel Jordán,PhD. Zástupkyňa vedúceho katedry pre praktickú výučby: Bc. Ľudmila Andraščíková, MBA, MPH Masarykova univerzita Brno Žerotínovo náměstí 617/9, Brno aholik@med.muni.cz Vedoucí katedry: Doc. MUDr. Lenka Roubalíková, Ph.D. Vedoucí oboru: Mgr. Bc. Petra Borkovcová Střední zdravotnická a Vyšší zdravotnická škola Ostrava Jeremenkova 2, 703 00 Ostrava sekretariat@zdrav-ova.cz , hana.hanuskova@zdrav-ova.cz Ředitelka školy: RNDr. Jana Foltýnová, PhD. Statutární zástupkyně ředitelky školy: PhDr. Hana Hanusková Střední zdravotnická a Vyšší odborná škola zdravotnická Nymburk Soudní 20, 288 00 Nymburk info@zdravkanbk.cz , vanek@zdravkanbk.cz , matejcikova@zdravkanbk.cz Ředitel školy: Mgr. Tomáš Vaněk Zástupce pro VOŠ obory PhDr. Lenka Matějčíková Vyšší odborná škola zdravotnická, managementu a veřejnosprávních studií, s.r.o. Ledecká 35, 323 21 Plzeň volrabova@vosplzen.cz Vedení společnosti: Mgr. Simona Štruncová Vedoucí oboru: Volrábová Markéta, Bc. Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga Pöttingova 2, 771 00 Olomouc sekretariat@epol.cz Ředitel školy: Mgr. Pavel Skula Vedoucí oboru: Bc. Jana Táborová, DiS. Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, České Budějovice Husova 3, 371 60 České Budějovice stix@szscb.cz , pospisilova@szscb.cz Ředitel školy: PhDr. Štix Karel Odb.asistent výuky pro DH: Mgr. Michaela Pospíšilová Slezská univerzita – Fakulta veřejných politik v Opavě Bezručovo náměstí 14, 746 01 Opava oldrich.res@fvp.slu.cz Děkan fakulty: prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr. Odborný asistent oboru: MUDr. Oldřich Res, Ph.D. Vedoucí oboru: Mgr. Radka Nováková, DiS. #AsociaceDH #dentální #hygiena #studium #školy #uchazeč

Asociace dentálních hygienistek ČR na základě podnětů z řad členské základny reaguje na neoprávněné poskytování služeb bělení zubů v kosmetických salonech. Bělení zubů jsou oprávněny poskytovat pouze právními předpisy definované subjekty, a to konkrétně dentální hygienistky nebo zubní lékaři. Jiné osoby, které nemají patřičné oprávnění k tomu, aby bělení zubů mohly provádět, nejsou k tomuto oprávněny . Oprávnění dentální hygienistky vykonávat odborné čištění zubů, bělení a obdobné estetické úpravy vyplývá z ustanovení § 16, odst. 3, písm. d) vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Oprávnění zubních lékařů vyplývá z ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Bělení zubů není možné provádět v rámci žádného živnostenského oprávnění, ani v rámci živnosti „kosmetické služby“. Shora uvedený výklad plně podporuje Ministerstvo zdravotnictví. Tomu také odpovídá zcela jednotná praxe krajských úřadů, které postihují neoprávněné bělení zubů jako přestupky a udělují za ně mnohatisícové pokuty. Pokud se přestupku dopouští fyzická osoba, jde o přestupek dle ustanovení § 114 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011, o zdravotních službách, podle kterého platí, že se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 11 odst. 2 poskytuje zdravotní služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Ekvivalent v případě právnické osoby je stanoven v ustanovení § 115 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách. #AsociaceDH #dentalnihygiena #dentalnihygienistka

Hlavním cílem v léčbě parodontitidy (laicky zvané paradentózy) je odstranění plaku a tvrdého zubního kamene a v něm přítomných škodlivých mikroorganismů z povrchu zubů. Úspěšnost terapie závisí na brzké diagnóze onemocnění, adekvátní léčbě a spolupráci pacienta. Plán léčby probíhá po posouzení klinického stavu, rentgenologického a mikrobiologického nálezu. Jak léčit paradentózu Iniciální hygienická terapie obsahuje především výběr vhodných pomůcek a instruktáží individuální ústní hygieny, která se v průběhu léčby neustále kontroluje a případně zlepšuje. Během prvních dnů používání mezizubních kartáčků je přítomnost krvácení z mezizubních prostor standardním projevem kvůli kontaktu se zanícenou oteklou tkání. Krvácení při pravidelné každodenní mezizubní péči během několika dní samo odezní. Součástí první fáze je také profesionální dentální hygiena – odstranění naddásňového plaku a zubního kamene. Pacient může sledovat mírný ústup dásně. Nejedná se o úbytek tkáně, ale o opadnutí otoku po zánětu, což je žádoucí reakce. V důsledku tohoto může být zvýšená přechodná senzitivita zubu, kterou umíme řešit pomocí ordinačně nanášených speciálních laků. Nechirurgická terapie parodontitidy neboli hloubkové čištění pod dásní , odborně deep scaling a root planing, se provádí většinou v lokální injekční anestezii etapovitě ve více návštěvách dle rozsahu postižení. Je to nezbytné k tomu, aby došlo k zastavení progrese onemocnění, tedy k zastavení úbytku kosti a prohlubování parodontálních kapes tzv. chobotů (prostoru mezi dásní a kořenem zubu). Po parodontologickém ošetření můžete pociťovat výraznější citlivost zubů na termické podněty způsobené odstraněním nánosů zubního kamene. Odhalený povrch zubu tedy není najednou kryt vrstvou zubního kamene a může proto být přechodně citlivější. Kontrola výsledků hojení tkání, zhodnocení úspěchu nechirurgické konzervativní léčby – dosaženého stavu, se provádí za 12-16 týdnů od posledního hloubkového čištění. Výsledek terapie je z největší části na bedrech pacienta. Bez pravidelné a zodpovědné domácí péče o dutinu ústní nelze zaručit pozitivní výsledný efekt. Profesionální ošetření připraví podmínky pro efektivní domácí péči a započne proces hojení tkání parodontu. Cílem je redukce hloubky parodontálních kapes ideálně do maximální hloubky 4mm, přihojení dásně zpět k zubu. Třetí fáze korektivní chirurgické terapie spadá do rukou zubního lékaře, specialisty parodontologa, který využívá cíleného léčebného zásahu ve formě otevřených kyretáží, prohloubení vestibula, přetnutí tahů uzdiček rtu, resektivních metod nebo rekonstrukčních technik pomocí lalokových operací, řízené tkáňové regenerace či augmentace umělé kosti. Chirurgické zákroky bývají finančně náročné a má smysl se o ně pokoušet pouze tehdy, pokud pacient zcela spolupracuje při dentální hygieně a dodržuje doporučené postupy v domácí péči. Někdy se bohužel nevyhneme ani samotnému trhání zubů, které už bohužel ani přes veškeré snahy nejdou zachránit a jejich ponechání v ústech by bylo velkým rizikem infekce a negativně by ovlivňovalo celkový zdravotní stav pacienta. Po úspěšném ukončení parodontologické terapie budete zařazeni do systému pravidelných kontrolních návštěv , které slouží jako prevence recidivy (znovu propuknutí) onemocnění. Frekvenci těchto návštěv stanovujeme většinou po 3 až 6 měsících. Díky dodržování krátkých intervalů profesionálního čištění dentální hygienistkou se snažíme zabránit reinfekci kosti a jsme schopni udržet dosažený stav „zakonzervovaný“ pod kontrolou. Autor: Aneta Stryjová, DiS. ve spolupráci s vedením ADH #AsociaceDH #Asociacedentálníchhygienistek #dentálníhygiena #paradentoza