Dotazy Covid - 19 a DH z pohledu právníka

Dentální hygiena patří mezi činnosti odkladné a zároveň vysoce rizikové z hlediska přenosu nákazy a za současného nedostatku OOP. Momentální situace spojená s pandemií koronaviru vyvolává v řadách dentálních hygienistek mnoho otázek. Prezidium ADH ČR vybralo nejčastější z nich a požádalo o názor právníka JUDr. Falbra:

„ Dobrý den,

odpovědi na dotazy jsou zpracovávány dle stavu ke dni 21. 3. 2020 s vědomím neustále se dynamicky vyvíjející situace. V dále uváděných případech platí, že vždy záleží na posouzení konkrétních okolností a odpovědi jsou pouze obecné.

 

1.Jaký postoj k výkonu svého povolání má zaujmout hygienistka v roli zaměstnance za situace, kdy zaměstnavatel není schopen zajistit OOPP a přesto po ní činnost DH požaduje?

 

Jestliže zaměstnavatel DH i za současné situace nadále trvá na tom, aby DH poskytovala zdravotní služby pacientům, je povinen zajistit DH odpovídající osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP), které musí dostatečně chránit DH před riziky (mezi takové OOP v současnosti patří např. respirátory kategorie FFP3). Pokud toto zaměstnavatel nedokáže zajistit, je DH oprávněna odmítnout výkon práce, neboť tato může bezprostředně a závažným způsobem ohrozit její zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance a vychází z ustanovení § 106 odst. 2 zákoníku práce. Odmítnutí poskytnutí zdravotní služby pacientovi v daném případě tedy nebude důvodem pro jakýkoli pracovněprávní postih. Současně platí, že právo odmítnout poskytnutí zdravotní služby pacientům nezahrnuje automaticky právo nedostavit se do místa výkonu práce - je například možné, že zaměstnavatel pověří za dané situace DH výkonem administrativních nebo jiných nerizikových činností, což se ale jeví jako velmi málo pravděpodobné. Pokud zaměstnavatel nebude schopen přidělovat DH jinou práci, než která je spojena s neakceptovatelnými riziky, je dle mého názoru dána překážka na straně zaměstnavatele a DH má právo na náhradu mzdy ve výši jejího průměrného výdělku.

 

Doporučuji se ale se zaměstnavatelem před odmítnutím výkonu práce, pokud možno, dohodnout. Pokud by zaměstnavatel nesouhlasil s odmítnutím ze strany DH, zřejmě by vyvodil pracovněprávní důsledky a v konečné fázi by tak věc řešil soud -  u nějž by ale DH byla dle mého názoru úspěšná.


2. Jaký postoj má zaujmout DH OSVČ, která nemá k dispozici dostatek OOPP (tak jako většina poskytovatelů nejen ambulantní zdr. péče)?

 

Jde z hlediska právního o velmi složité doporučení. Ke dni 21. 3. 2020 platí, že pokud DH OSVČ neměla rizikový kontakt s nakaženou osobou, nebo nemá příznaky nemoci, může nadále poskytovat zdravotní služby. Jak ale vyplývá, mimo jiné, z vyjádření MUDr. Marešové zveřejněné na stránkách ADH ČR, výkon profese DH je vysoce rizikový pro případný přenos nákazy a například nedostatek respirátorů FFP3 takové riziko ještě umocní. Z hlediska zajištění ochrany zdraví DH je tedy samozřejmě nejlepší variantou přerušení činnosti. S přerušením činnosti jsou bohužel spojeny negativní ekonomické dopady, kdy v tuto chvíli není možné zaručit, že by kdokoli DH OSVČ uhradil ušlý zisk a související škody s přerušením činnosti (nelze např. vyloučit, že do budoucna budou specifické programy podpory, apod).

 

Jestliže se DH OSVČ rozhodnou přerušit svou činnosti např. do doby, než stát zajistí dostatečné OOPP, což považuji za povinnost státu, doporučuji důkladně uchovávat veškeré doklady, které by mohly následně posloužit při prokazování výše možné škody. Taktéž doporučuji jednat například i s pronajímatelem zdravotnické ordinace o možném snížení nájemného nebo podobných opatření. Využitelné může být i ustanovení občanského zákoníku o změně poměrů. Pokud by byla nájemní smlouva s pronajímatelem ordinace uzavřena v době, kdy nebylo možné šíření nového typu koronaviru způsobujícího nemoc COVID-19 a jeho důsledky rozumně předpokládat, a vznikl díky tomu zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné ze stran smlouvy, má nájemce možnost požadovat obnovení jednání o smlouvě (pozor, lhůta je dva měsíce ode dne, kdy jste se o změně okolností dozvěděli). V případě, že by se strany v přiměřené lhůtě nedohodly, může se jedna z nich obrátit na soud, aby smlouvu změnil, nebo zrušil. 


3. Jaké důsledky by přineslo plošné zrušení neakutní (odkladné) péče tak, jako se stalo v libereckém kraji?

 

U DH působících v zaměstnaneckém poměru platí, že pokud bude opatřením nařízeno, že nesmí být  poskytována preventivní ambulantní péče (předpokládám, že by to nejspíše bylo tímto opatřením), bude záležet na tom, jak se k situaci postaví zaměstnavatelé (zpravidla ZL). Předpokládám, že v drtivé většině to bude tak, že zaměstnavatel nebude s ohledem na opatření schopen přidělovat práci DH, pošle ji domů a vznikne tak povinnost hradit náhradu mzdy.

 

U OSVČ je věc jiná, jestliže totiž bude zakázán opatřením výkon dentální hygieny, OSVČ nesmí zdravotní služby poskytovat a nemají tedy žádné příjmy od pacientů. Ušlý zisk za dobu přerušení činnosti stát OSVČ pravděpodobně neuhradí a jedinou možnost nějaké náhrady tak mají ty OSVČ, které jsou pro případ tohoto karanténního opatření pojištěny. Nedokážu posoudit, kolik DH jako OSVČ potřebné pojištění má. Pokud je pojištění sjednáno, předpokládám, že pojišťovny budou při určení výše zisku vycházet z posledního daňového přiznání. Pro úplnost dodávám, že fakt, že bude nařízen zákaz poskytování služeb, neznamená jakékoli osvobození DH od jiných platebních povinností, a to zejména povinnosti platit nájemné, ledaže se dohodnou jinak. Blíže pak odkazuji na odpověď u odpovědi na dotaz č. 2, tj. doporučuji např. důkladně uchovávat veškeré doklady, které by mohly následně posloužit při prokazování výše možné škody do budoucna.

 

4. Doporučujete, aby ADH ČR usilovala o plošné uzavření ordinací dentální hygieny?

 

Nejedná se o otázku právní. Ze zdravotního hlediska je uzavření ordinací žádoucí, je potřeba zvážit odpovídající ekonomické dopady.

5. Pokud by byl nařízen plošný zákaz provozování činnosti DH, mohl by být problém toto nařízení opět zrušit? Je zde nějaké riziko?

 

Orgán ochrany zdraví, který nařídí plošný zákaz, tento zákaz zruší, až dospěje k závěru, že další trvání zákazu s ohledem na vývoj situace již není potřeba. Může se stát, že dentální hygienistka bude mít dostatek OOP, ale přesto nebude moci svou činnost vykonávat, protože bude v platnosti plošný zákaz činnosti, k jehož zrušení nedojde snadno např. jen na podnět ADH ČR. "

JUDr. Robert Falbr, advokát

č. ČAK 11907
IČ: 71468188

Kopeckého 1326/47, 169 00 Praha 6

falbr@pravnifirma.cz

 


Prezidium ADH ČR děkuje JUDr. Robertu Falbrovi, který odpovědi zpracoval, a to pro bono.